Článek
Pane místopředsedo ODS, nepřehodnotíte svůj časový odhad, kdy bude sestavena vláda? Zatím se zdá, že jednání jdou hladce.
Již v okamžiku sdělení volebního výsledku po volbách, a dokonce už před volbami jsem říkal a říkám pořád to samé: To znamená jeden měsíc, maximálně v průběhu druhého měsíce. Má to samozřejmě i své pevně dané časové hranice. Mimo jiné i to, zda nově vytvořená vláda chce být aktivním tvůrcem rozpočtu. Základní směrná čísla budou rozesílána na resorty mezi 10. a 15. červencem. Čili aby vláda byla aktivním tvůrcem nového rozpočtu, bylo by pro ni dobré, aby noví ministři seděli již mezi 10. a 15. červencem na ministerstvech.
O rozpočtu už jste se v rodící se koalici bavili?
To považuji za klíčové. První kroky, které bude muset dělat nová vláda, se budou týkat rozpočtu pro rok 2011, ale také úpravy rozpočtu pro rok 2010. Protože nesmíme připustit, aby deficit veřejných rozpočtů v letošním roce překročil 5,3 procenta HDP. To by byla nesmírně špatná zpráva pro finanční trhy.
Pojďme k bodům, kde už se rýsuje dohoda. Jedním z nich je přímá volba prezidenta. Není to nahrávka pro předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga, který by v nepřímé volbě neměl šanci, ale v celostátním hlasování by zřejmě byl favoritem?
V politice neplatí, co by bylo, kdyby bylo. Pamatuji i období, kdy by se prezidentem stal dvojnásobný úpadkář Václav Fischer. To je prostě skutečností. Co bude na začátku roku 2013, je úplně jiná otázka, než co bude teď v létě roku 2010.
Uspěl by – třeba proti Schwarzenbergovi – podle vás v přímé volbě možný kandidát ODS, předseda Senátu Přemysl Sobotka?
Jsem přesvědčený, že pan předseda Senátu Přemysl Sobotka dozrál v politickou osobnost, která má na to, aby byla prezidentem republiky, aby uspěla v přímé volbě. Je to člověk, který vykonává funkci druhého nejvýše postaveného ústavního činitele s velkou noblesou, ale také s jistou neokázalostí a velkou dávkou civilnosti. A to je, myslím si, velice pozitivní.
Dalším předběžně dohodnutým tématem je školné. Platí, že by bylo zhruba deset tisíc korun za semestr?
Je to v prvé řadě maximální částka. Dovedu si představit, že stát bude mít zájem například na větším počtu absolventů přírodovědných, technických, biomedicínských oborů, kde by naopak to školné paradoxně bylo výrazně nižší než například na právech, žurnalistice, politologii nebo ekonomii.
Pár takových vynechaných sedánků umožní řadě těchto vysokoškoláků naprosto v pohodě tyto věci splácet.
Je nezbytné naleznout takový model, který přinese další finanční prostředky do systému vysokoškolského vzdělávání, a přitom to bude sociálně únosné. A musí tomu vždycky předcházet zavedení programů studentských stipendií, studentských půjček a studentského spoření.
Dobře, ale pro některé studenty je neúnosné již dnes platit kolej, skripta a tak dále, když třeba nemají mohovité rodiče.
Právě proto musí tomu předcházet tento program. Přímá finanční podpora studentů se dá udělat rozpočtově neutrálně z částek, které dneska jdou jako slevy na děti uplatňované u těchto vysokoškolských studentů, případně přídavky na děti uplatňované u vysokoškoláků. Dá se vytvořit půjčkový a stipendijní program, který umožní studentům nejenom hradit školné, ale právě i ty základní náklady spojené s vysokoškolským studiem. Cílem celého tohoto programu je naopak snížit sociální bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání.
Ale i když studenti dostanou půjčku, případně budou školné splácet až poté, co začnou vydělávat, stále to bude zátěž navíc, která může vést k dluhové spirále. Lidé potřebují bydlet, třeba chtějí založit rodinu, berou si hypotéky.
Tyto stipendijní a půjčkové programy budou státem garantované, možná dokonce prováděné i polostátními institucemi typu Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ty splátkové kalendáře budou velmi rozumně dělané v řádu několika stovek korun měsíčně. To zvládne každý. Mimochodem podívejte se v průběhu semestru do restaurací a hospod každého většího univerzitního města. Já myslím, že pár takových vynechaných sedánků umožní řadě těchto vysokoškoláků naprosto v pohodě tyto věci splácet.
Současně z vyjednávání tří stran přišel slib zvýšit platy učitelům.
To říkají Věci veřejné.
A ODS s tím nesouhlasí?
Určitě dojde k redukci objemu finančních prostředků ve veřejném sektoru stejně jako se to stalo v soukromém sektoru, také musí dýchat s ekonomikou. Pak tou skupinou, která by nebyla krácena snížením objemu prostředků na platy, by byli učitelé.
Věci veřejné chtějí škrty v resortu obrany v částce deseti miliard korun. V tom se asi neshodnete.
Samozřejmě v politickém programu můžu mít napsáno ledacos. Ale pokud si podrobně prostuduji rozpočtovou kapitolu nejenom ministerstva obrany, ale i dalších resortů, tak představa nějaké kasičky, kterou si otevřu a vezmu tam deset miliard, je, když to řeknu diplomaticky, poněkud neinformovaná. Takže tvrdit na jednu stranu, že budeme plnit své spojenecké závazky a současně očešeme z roku na rok rozpočet ministerstva obrany prakticky o dvacet procent, je jako říkat, že voda teče do kopce.
Nominací konkrétně pana Zaorálka učinili sociální demokraté viditelný krok směrem pryč od křesla předsedy Poslanecké sněmovny.
Co by to podle vás znamenalo pro obranu?
V podstatě likvidaci armády. Oni se v tomto snaží o politické perpetuum mobile. Není možné posilovat mise a současně ubírat peníze.
Takže Věcem veřejným jste řekli, že na to prostě nepřistoupíte.
To jsme jim řekli jednoznačně. Ne že na to nepřistoupíme. Že to prostě není možné. To je, jako kdybyste přinesl politický program, že ze sedmi dnů v týdnu uděláte šest dnů. Takže teoreticky to udělat můžete, ale zrušit jeden den prostě nejde.
Co soudíte o některých informacích kolem strany Věci veřejné, která chce bojovat proti klientelismu? Například firma ABI, která je propojená s bezpečnostní agenturou ABL Víta Bárty, získávala lukrativní zakázky v Praze 11 či 10, kde doplňuje městskou policii. Podobných přinejmenším podivných případů je více.
Jsou to noví partneři, o kterých mnoho nevíme, o kterých se mnoho věcí teprve dovídáme. Ale již z toho, co víme, tak si nemyslíme, že by měli nějaký morální puvoár zrovna ze sebe dělat strážce a největší garanty boje proti korupci a klientelismu.
Nejdříve jste naznačovali, že by vítězná strana ve volbách měla mít právo obsadit funkci předsedy Sněmovny, pak jste řekl, že by to měl být představitel stran, které mají většinu. Takže to bude někdo z ODS?
Musím zrekapitulovat to, co jsme říkali na začátku. Připustili jsme, že jednou z možností je, že předsedu Poslanecké sněmovny bude nominovat strana, která má největší počet poslaneckých mandátů, což o pár mandátů opravdu je sociální demokracie. Na druhé straně by to znamenalo, že by nominovala důvěryhodnou a konsensuální osobnost, což neučinila. Protože označit pana Zaorálka za konsensuální osobnost, jednoho z řečníků, který používá nejvíce invektiv a agresivních verbálních útoků ve Sněmovně, vyžaduje hodně bujnou fantazii.
To je snad ale u politika normální, že se vymezuje proti konkurentům. I v ODS by se našli.
Ano, ale pak je nebudeme nominovat na šéfa Sněmovny, který má zastupovat všechny poslance.
Aby to pak ale nebyla nějaká šedivá myš.
To nemusí být šedivá myš. Já jsem tím jen řekl, že nominací konkrétně pana Zaorálka učinili sociální demokraté viditelný krok směrem pryč od křesla předsedy Poslanecké sněmovny. Chtěl jsem jen říct, že jsme připustili, že je to jedna z možností, ale nikdy jsme sociální demokracii neslíbili žádný ústavní ani zvykový nárok tato křesla obsazovat.
a oprávněnou.