Článek
Nečas řekl serveru iDnes, že podle něj není možné, aby se premiér podílel na formulování rozsahu amnestie. „Udělení amnestie je výsostným právem prezidenta, a pokud se tak stalo po patnácti letech v den 20. výročí vzniku České republiky, má svoje opodstatnění. Rozsah a odůvodnění amnestie je přitom plně v kompetenci prezidenta,“ řekl.
Zdůraznil, že kontrasignace prezidentské amnestie premiérem je ústavní zvyklostí. „Tím stvrzuje, že je amnestie z právního hlediska v pořádku a že vláda tento akt realizuje a za jeho realizaci přebírá odpovědnost. Nemusel by ji podepsat pouze v případech, kdyby byl tento akt zjevně protiprávní, a to se v tomto případě nestalo. Takže jsem amnestii nemohl nepodepsat,“ dodal Nečas.
Premiér po jednání kabinetu doplnil, že si je vědom kontroverzí, které amnestie ve společnosti vyvolává, a jako taková jej mrzí. Měla by proto vést i k zamyšlení o reformě vězeňského systému a novelizaci trestního řádu.
| Amnestie |
|---|
| Prezident má právo vyhlásit amnestii na základě článku 63 Ústavy. Podle téhož článku patří amnestie mezi úkony, které musí kontrasignovat premiér či jím pověřený člen vlády. „Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda,“ uvádí rovněž Ústava. |
Podle odborníka na ústavní právo Václava Pavlíčka je nesmysl, když se v souvislosti s kontrasignací prezidentské amnestie premiérem mluví o ústavní zvyklosti.
„Kontrasignace prezidentské amnestie není žádnou ústavní zvyklostí, ale je to povinnost premiéra, která vyplývá z Ústavy ČR,“ řekl Právu.
Za kontrasignované akty nese spoluodpovědnost vláda
Podle něho právě řešení úpravy milostí a amnestie bylo jedním z velmi diskutovaných problémů při vzniku nové české ústavy. Prezidentovi, kterým byl tehdy Václav Havel, se ponechalo udělování individuálních milostí, ale aby se předešlo různým svévolným aktům prezidenta v případě amnestií, byla do ústavy vtělena právě kontrasignace premiéra.
„Zákonodárce měl tím na mysli to, aby nemohla být udělena bez souhlasu vlády a jejího předsedy. Tak je to ve všech demokratických státech parlamentního typu,“ uvedl Pavlíček. „Proto také za všechny akty, které jsou uvedeny v ústavě s podmínkou kontrasignace premiéra, nese odpovědnost právě vláda,“ dodal.
Podle Pavlíčka, pokud se má hovořit o tradici, pak by se měla dodržovat v tom, že tak jako za první republiky amnestii pro prezidenta připravuje ministerstvo spravedlnosti a projedná vláda. „Vláda vystupuje ve sboru, takže o všech aktech, u kterých je kontrasignace z ústavy povinná, by měla vláda rozhodovat. Jestliže je kvalita vlády taková, že se bojí, že by se to neutajilo, tak to je jejich problém. A je otázkou, jací jsou členové vlády ‘když to rozkecají’,“ ironicky podotkl Pavlíček.
Hrozba vychýlení systému
Podobně jako Pavlíček se pro Právo vyjádřil také ústavní právník Jan Wintr. „Úvaha premiéra je ústavně chybná. Pokud ústava říká, že za kontrasignovaná rozhodnutí odpovídá vláda, je jasné, že premiér může odepřít kontrasignaci z jakéhokoli důvodu. Na něho totiž dopadá hlavní odpovědnost za takovéto rozhodnutí. Pokud si bude premiér počínat takto submisivně, hrozí nebezpečí, že silný přímo volený prezident vychýlí náš systém až k poloprezidentskému,“ řekl Právu Wintr.
| Ústavní právník Jan Kysela: Nečasův výklad kontrasignace amnestie odpovídá situaci Rakousko-Uherska v 19. stoletíPremiér Petr Nečas tvrdí, že udělení amnestie, její rozsah a odůvodnění spadá do kompetencí prezidenta a že předseda vlády se nemůže podílet na formulování rozsahu amnestie a ani ji nepodepsat, když bude právně v pořádku. Co si o tom myslíte?Do značné míry vše záleží na tom, jak si svoji roli předseda vlády sám vyloží. Toto je spíš neobvyklý způsob interpretace kontrasignace, způsobem, který odpovídá řekněme konstitučním monarchiím středoevropského typu, tedy Německo, Rakousko-Uhersko v 19. století. Modernější nahlížení na institut kontrasignace nespočívá v tom, že si předseda vlády ověřuje, jestli je rozhodnutí právně v pořádku, spíš spočívá v tom, že spolurozhoduje. A v závislosti na tom, jak chápeme vztah předsedy vlády a neodpovědné hlavy státu, možná fakticky dokonce rozhoduje.Velmi často to bývá tak, že kontrasignované akty jsou materiálně rozhodnutím vlády, které realizuje hlava státu tím, že je podepíše. Ale hodně záleží na tom, jak někdo svoje role chápe. Zajisté nelze říci, že předseda vlády se dopustil porušení ústavy, jen svoji roli chápe podstatně skromněji, než ústavodárce předpokládal.Jinými slovy, kdyby Nečas chtěl, mohl mluvit co do rozsahu amnestie?Ano, protože vzhledem k tomu, že bez jeho podpisu není to rozhodnutí platné, tak si může dost klást podmínky, jak si představuje, že rozhodnutí bude vypadat.Například při sporu o vyhlášení voleb do Senátu v roce 1996, kdy premiér a prezident měli značně odlišné představy co do termínu. Václav Havel se bez dohody s Václavem Klausem rozhodl pro podzimní termín a poslal mu to rozhodnutí k podpisu a předseda vlády se podřídil a podepsal to. Kdyby to nepodepsal, tak by se museli domlouvat dál. |