Hlavní obsah

Nečas chce vstup Chorvatska do EU spojit s lisabonskou výjimkou

Praha

Premiér Petr Nečas (ODS) počítá nadále s tím, že smlouvu o přijetí Chorvatska do EU bude v Česku parlament schvalovat společně s vyjednanou českou výjimkou k Lisabonské smlouvě. ČSSD přitom již varovala, že pokud vláda bude prosazovat smluvní zakotvení výjimky z Listiny základních práv EU, riskuje tím odmítnutí v Senátu, kde mají sociální demokraté většinu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Premiér Petr Nečas (ODS)

Článek

To by pak mohlo Chorvatsku zkomplikovat cestu do EU. Jakékoli ztěžování chorvatského přístupu přitom odmítá česká diplomacie. "Jsem přesvědčen, že všichni budeme respektovat rozhodnutí Evropské rady, které na tuto výjimku přistoupilo," zdůraznil dnes Nečas.

Český prezident Václav Klaus dojednáním výjimky podmínil v roce 2009 svůj odkládaný podpis pod Lisabonskou smlouvu o fungování sedmadvacítky. Klaus v březnu současně uvedl, že prosazování výjimky by nemělo ovlivnit vstup této přímořské země do unie. Česká výjimka s chorvatským vstupem do EU nesouvisí.

Nečas dnes poslancům z výboru pro EU řekl, že do Sněmovny a Senátu chce dát k ratifikaci přístupovou smlouvu i s výjimkou, a to podle ústavy. "To znamená jako jeden smluvní dokument s tím, že by to mělo být jedno hlasování, tedy současně s přístupovou smlouvou Chorvatska i hlasování o této výjimce," řekl Nečas.

Ke schválení dodatku a chorvatské přístupové smlouvě bude vláda potřebovat ústavní většinu, tedy i hlasy přinejmenším části opozice.

Zatím se v Bruselu počítá s tím, že příslušné smlouvy s Chorvatskem budou podepsány v době polského předsednictví EU ve druhé polovině letošního roku a 28. členem unie se Chorvatsko stane od 1. července 2013. Nečas dnes připomněl, že Chorvatsko má uzavřeno 31 z 35 kapitol. Snahou je podle něj přístupová jednání ukončit už do konce června. Premiér také potvrdil plán smlouvy podepsat do konce roku. "Obě data mají podporu české vlády," řekl.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) uvedla, že výjimka je pro ni nepřijatelná. Míní, že kvůli ní by měli Češi nižší právní ochranu než ostatní občané zemí EU. Klaus výjimku prosazoval jako ochranu před údajnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR, přestože s tím podle mnohých právníků Lisabonská smlouva o reformě institucí EU ani listina nijak nesouvisejí.

Výjimka politickou scénu rozdělila. Podle levice a odborů by kvůli ní Češi nemohli u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva. Podle ODS je naopak výhodou, že ČR údajně nebude díky výjimce tolik vázána k naplňování rozsáhlých sociálních práv.

Výběr článků

Načítám