Článek
Zásadní rozpor mezi zákonodárci obou komor je v termínu, kdy by měl být v kalendáři připomínán mezinárodní den samizdatu. Sněmovna schválila 12. říjen s poukazem na skutečnost, že v tento den roku 1988 adresovala skupina několika desítek disidentů tehdejšímu prezidentovi Československa Gustávu Husákovi protest proti uvěznění křesťanského aktivisty Ivana Polanského.
Podle kritiků, jejichž názory prezentoval senátor Jiří Růžička, byl Polanský zatčen kvůli dvojici sborníků „glorifikujících“ představitele tzv. Slovenského štátu Josefa Tisa a Andreje Hlinku. Růžička poukázal zejména na neskrývaný antisemitismus, nacionalismus a příchylnost k obou k fašismu.
Senátorka Hana Kordová Marvanová, která v roce 1988 dopis Husákovi spolupodepsala, zdůraznila, že tehdy šlo především o princip, a navrhla, aby byl den samizdatu schválen „na důstojné datum“. “
Retribuční proces s Jozefem Tisem
„Poslanci podpořili dobrou myšlenku, ale neznali ten obsah,“ míní Marvanová, která navrhla, aby termínem pro den samizdatu byl 27. duben, kdy v roce 1978 vznikl Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Tentýž den v roce 1981 proběhla akce StB proti tuzemským představitelům samizdatu.
„Chtěla bych apelovat, jestli by to předkladatelé nemuseli brát úkorně,“ uvedla Marvanová. „Společně můžeme v ten den připomínat veškerý samizdat a na Historický zápisník Ivana Polanského radši zapomenout,“ uzavřela.
Vedle této změny podpořili senátoři rovněž návrh senátorky Miluše Horské (KDU-ČSL), aby se 24. červen připomínal jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Doposud je v kalendáři připomínáno pouze vyhlazení Lidic, k němuž došlo 10. června 1942 v reakci na odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty.
Matica slovenská vyrobila dokument obhajující Tisův Slovenský štát
