Článek
Leckdy ale o prověření vojáků žádá armáda bez dostatečného důvodu. Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který má vydávání prověrek na starosti, je zavalen a začal se bránit.
Všechny žádosti z ministerstva obrany proto více filtruje, aby ty bezdůvodné vyřadil hned na startu. Zatím se však úřadu podařilo odbourat jen desítky žádostí z celkového počtu tisíců ročně.
Ministerstvo obrany žádá o prověrku i pro vojáky, kteří ji nepotřebují, protože to mají pouze v kariérním řádu a dosáhnou díky tomu na větší peníze
„Předběžně s ministerstvem obrany jednáme, aby případy bezdůvodných žádostí eliminovali předem. Díky tomu se mezi rokem 2012 a 2013 snížil počet žádostí v řádu desítek,“ řekl Právu mluvčí NBÚ Radek Holý.
Úředníci NBÚ se svěřili poslancům z branného výboru se zmíněným podezřením, že vojáci žádají o prověrky častěji proto, aby dostali příplatky.
„Na schůzi výboru přímo v NBÚ nám úředníci řekli, že podle jejich informací ministerstvo obrany žádá o prověrku i pro vojáky, kteří ji nepotřebují, protože to mají pouze v kariérním řádu a dosáhnou díky tomu na větší peníze. Podle nich to ale není argument, a proto část žádostí zamítli,“ řekl Právu předseda výboru David Kádner (Úsvit).
Nejnižší stupeň vyhrazené uděluje ministerstvo samo. O stupeň důvěrné, tajné a přísně tajné musí pro vojáky armáda žádat NBÚ.
Vojáci dostávají ke svému základnímu platu řadu příplatků – ten za prověrku je jedním z nich. Všechny tyto příplatky by měla zrušit novela zákona o vojácích, která počítá se zavedením kariérního řádu a zvýšením základního platu vojákům. O ten se ale v resortu vede spor a je možné, že vláda ho v pondělí z dalšího projednávání vyřadí.
Získat prověrku není legrace
Ministerstvo obrany i generální štáb jakékoli zneužívání prověrek popírají. Podle Vladimíra Lukovského z tiskového odboru obrany vojáci dostávají příplatek podle toho, jaké prověření vyžaduje funkce, kterou voják zastává, nikoli podle výše dosažené prověrky.
„Není reálné, aby si jedinec ve snaze o zvýšení příplatku sám požádal o vydání osvědčení fyzické osoby vyššího stupně,“ řekl Právu Lukovský.
Počet žádostí z ministerstva obrany každoročně roste. V roce 2011 jich bylo 1785, o rok později jich bylo ještě o dvě stovky víc. Loni jejich počet dokonce přesáhl tří tisíce. Celkově NBÚ přitom loni vyřídilo okolo 4300 žádostí.
Mluvčí obrany Jan Pejšek nárůst žádostí vysvětluje tím, že prověrka má určitou platnost – tajná např. sedm let a přísně tajná pět let – a velká část vojáků i lidí z ministerstva si ji musela obnovit.
Osvědčení je nutné proto, aby měli přístup do aliančních informačních a komunikačních systémů
Podle Jany Růžičkové z generálního štábu se na počtu žádostí hlavně na vyšší stupně utajení podepisuje velkou měrou to, že každý rok se v zahraničních misích a ve štábech NATO vystřídá okolo tisíce lidí.
„Osvědčení je nutné proto, aby měli přístup do aliančních informačních a komunikačních systémů, aby měli vstup do míst vyžadujících bezpečnostní prověření (např. místa velení),“ sdělila Právu Růžičková.
Podle ní není nic lehkého bezpečnostní prověrku získat, protože žadatel musí odkrýt veškeré soukromí. A úřadu hlásit veškeré změny u sebe i svých bližních po celou dobu trvání prověrky. Např. ihned hlásit nabytí či pozbytí věcí v hodnotě nad 100 tisíc korun, dluhy nebo zahájení trestního řízení.
Ministerstvo obrany vyžaduje určitý stupeň utajení od 91 procent svých zaměstnanců. Celkem 26 254 z 29 tisíc vojáků a civilních zaměstnanců prověrku musí mít. Šedesáti procentům z nich vystačí nejnižší stupeň – vyhrazené – který vyřizuje samotná obrana. Zbývajících 11 695 lidí z resortu obrany musí mít prověrku NBÚ.