Článek
Za dobré rozhodnutí považuje rozdělení Československa 37 procent lidí, naopak jako špatné jej označilo 36 procent dotázaných. 27 procent lidí neví.
Co se týče jednotlivých věkových kategorií, nejvíce lidí, kteří rozdělení schvalují, je v kategorii od 30 do 44 let věku. Třiačtyřicet procent z nich rozdělení schvaluje, 33 procent je proti. Záporné postoje zase nejvýrazněji převládají u lidí starších 60 let. Bezmála polovina (49 procent) z nich považuje rozdělení za špatné, za správné je má 33 procent.
Agentura prováděla průzkum postojů českých občanů k rozdělení federace opakovaně v letech 1994, 2004 a 2012. „Z porovnání výsledků vyplývá, že názory na rozpad společného státu se v uplynulých letech výrazně proměnily. Zatímco v době štěpení federace většina obyvatel České republiky rozdělení státu odmítala, záhy se situace změnila a nyní občané, kteří podporují nebo akceptují samostatnost, jednoznačně převládají,“ dodal STEM.
| Jaký byl váš postoj k rozdělení ČSFR před 20 lety a jak se na něj díváte dnes? (v procentech) | |
|---|---|
| Od začátku jsem byl(a) proti rozdělení ČSFR a dodnes jsem se s ním nesmířil(a) | 14 |
| Byl(a) jsem proti rozdělení ČSFR, ale už jsem se s ním smířil(a) | 33 |
| Byl(a) jsem proti rozdělení ČSFR, ale dnes si myslím, že to bylo správné | 22 |
| Byl(a) jsem pro rozdělení ČSFR, ale dnes si myslím, že to byla chyba | 9 |
| Od začátku jsem byl(a) pro rozdělení ČSFR a svůj postoj jsem nezměnil(a) | 23 |
Změna postojů je podle průzkumu nejčastěji výrazem smíření s existencí samostatného státu (názor 33 procent občanů). Racionální přehodnocení původně negativního postoje k dělení federace je již poněkud méně časté (22 procent).
Slováci jsou spokojeni
Většina oslovených Slováků vyjádřila dvacet let po zániku Československa spokojenost s rozdělením federace. Vyplynulo to z listopadového průzkumu Institutu pro veřejné otázky a agentury FOCUS, který ve čtvrtek zveřejnila slovenská média.
Obavy z negativního vývoje nahradil pocit spokojenosti z většího množství šancí pro vlastní realizaci. Velká část Slováků, kteří v roce 1992 s rozpadem federace nesouhlasila, je dnes opačného názoru. Podle průzkumu před dvaceti lety nechtělo rozdělení Československa až 66 procent Slováků a dnes rozpad společného státu stejné procento Slováků schvaluje.
Sociolog Ivan Dianiška upozornil, že především Slováci s vysokoškolským vzděláním a v plné ekonomické síle hodnotili před dvaceti lety rozpad federace negativně. „Právě tato skupina si v samostatném Slovensku našla prostor pro realizaci svých schopností a možností profesionálního i osobního růstu,“ uvedl Dianiška.
Podle sociologa by tito lidé v případě společného státu neměli stejné příležitosti. „Český živel byl přece jenom dominantnější, nejen kvantitativně, ale také kvalitativně. Češi měli převahu vzdělanostně, kvalifikačně i tím, že měli větší životní drive,“ dodal.
Většina Slováků se změny obávala
Socioložka Zora Bútorová připomněla, že rozpad federace sledovala větší část slovenské společnosti s obavami. „Lidé nevěděli, co to bude znamenat pro jejich každodenní život. Převažovalo přesvědčení, že samostatné Slovensko to ekonomicky neutáhne a lidé vnímali společný stát jako svou vlast,“ uvedla.
Důvodem obratu v hodnocení rozpadu federace je fakt, že se tyto pesimistické až katastrofické předpoklady nenaplnily a Slováci si na svůj stát zvykli. „Pochopili, že i když je samostatný stát možné nechtěné dítě, je to naše dítě a je potřeba z něho vychovat co nejlepšího člověka, tedy co nejlepší zemi,“ dodala.