Článek
Již nyní je však zřejmé, že si vyžádají na posouzení vládou navrhovaných změn historicky nejdelší půlroční lhůtu. V té době se bude návrhem zabývat parlamentní komise, v níž jsou zástupci všech stran.
Zatímco o změně volby prezidenta z parlamentní na přímou poslanci příliš nezapochybovali a ozvaly se pouze výhrady k tomu, jak by měla probíhat, tradičně nejvíce diskusí vyvolal návrh vlády na zúžení imunity zákonodárců. Eva Dundáčková (ODS) dokonce prohlásila, že právě změna imunity poslanců byla zřejmě motivem, proč vláda tento celý návrh předložila. Podle Karla Vymětala (KSČM) je vládní návrh pokusem, "jak ústavou zastrašit opozici".
Představy poslanců o tom, že policie zneužije omezení trestněprávní imunity, odmítl místopředseda vlády Pavel Rychetský jako fantaskní. Zdůraznil přitom, že princip, kdy zákonodárce je chráněn před trestním stíháním doživotně, máme ve své ústavě jako jediný stát na světě.
Omezit i pravomoci prezidenta
Vedle těchto dvou úprav vláda ještě chce např. omezit pravomoci prezidenta tím, že bude potřebovat podpis pod své jmenování funkcionářů ČNB, naopak sám bude moci jmenovat šéfy Nejvyššího správního soudu. Novela se má dotknout soudců Ústavního soudu tím, že také jejich trestní imunita by byla omezena jen na dobu funkce, a navíc by mohli být zvoleni pouze jednou.
Vláda naopak rezignovala na omezení pravomoci prezidenta zasahovat do trestního řízení ještě před vynesením soudního rozsudku, tzv. abolice. Jak řekl Rychetský, původně navrhoval, aby k zastavení řízení potřeboval prezident podpis ministra spravedlnosti, avšak vláda jeho snahu nepodpořila.