Návrat do školy prožívá část dětí ve stresu. Útok v Domažlicích ukazuje na neřešený problém

„Pro některé děti byl závěr prázdnin náročný, protože řešily reparáty, pro některé bylo náročné připravit se na přechod do jiné školy mezi nový kolektiv, anebo jdou do stálého kolektivu, který byl problematický,“ přiblížila Novinkám Kateřina Lišková, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí.

„Začaly se u nich často objevovat obavy z toho, jestli se problémy, které byly v minulém školním roce, nebudou objevovat i v tomto,“ vysvětlila s tím, že některá témata se vážou i k situaci v rodině nebo vztahům s vrstevníky.

Ročně řeší na lince asi 100 tisíc kontaktů, z toho zhruba třetina souvisí s psychickými problémy. Jejich počet se loni zvýšil téměř o třetinu oproti předchozímu roku. Počet sebepoškozování meziročně stoupl o 54 procent, šikana zhruba o desetinu. Některé děti volají opakovaně.

Úzkostné a depresivní stavy, které nezletilí prožívají, mají přesah ze školního prostředí. Vliv mají ale i negativní zprávy o válce ve světě nebo strach z klimatických změn.

„Propisuje se do toho i fungování sociálních sítí, kdy jsou neustále vystavovány nějakým reakcím a komentářům. Současné děti vyrůstají v jiném prostředí než jejich rodiče a ne úplně dobře jsou na to některé připraveny,“ podotkla Lišková.

Nárůst sebevražedných myšlenek se na lince loni zvýšil o 33 procent. Velmi často se je podle Liškové ale daří odklonit.

Útok nožem na základní škole v Domažlicích iniciovaný třináctiletou žačkou se zatím vyšetřuje. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková považuje událost za doklad mnohem širšího neřešeného problému.

„Událost podle mě bohužel potvrzuje, na co poukazuji již delší dobu. Studie ukazují, že 72 procent pachatelů podobných útoků vykazuje znaky negativní zkušenosti v dětství, 60 procent zažilo fyzickou či online šikanu, 42 procent pachatelů zažilo v dětství trauma a bylo vystaveno násilí v rodině,“ zdůraznila několik alarmujících čísel.

Špatná dostupnost ambulantní dětské psychiatrie v některých regionech zajištění pomoci včas ztěžuje. Už v březnu Sdružení ambulantních specialistů upozornilo, že nové pacienty přijímá málokdo, většina má stop stav.

Krizoví operátoři na linkách se snaží při rozhovoru, který bývá anonymní, zabránit tomu nejhoršímu. Zajistit ještě následnou péči ale není v jejich silách, odkázat mohou na odborníky nebo předají kontakty.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v květnu řekl, že vzniká koncepce rozvoje dětské psychiatrie. Zatím představena nebyla. Resort je dlouhodobě kritizován za zbrzdění reformy psychiatrie.

Laurenčíková s ministrem vnitra Vítem Rakušanem vytvořili vládní program Bezpečné dětství, který má posílit prevenci a snížit tím riziko násilí. Požaduje například posílení kapacit pro psychosociální podporu dětí na krizových linkách a v týmech pro duševní zdraví, intenzivní školení učitelů a školních poradců. Rychle chtějí do osnov začlenit i programy na podporu duševního zdraví, zatím je to spíše na iniciativě jednotlivých škol. Předložit ho koalici chtějí v příštích dnech, poté vládě.