NATO se musí změnit na útočný pakt. Jak „diplomat“ Babiš snil o potápění prázdných lodí pašeráků

Na začátku května téhož roku podal tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) návrh na odvolání svého ministra financí Babiše z vlády. Jako důvod uvedl podezření z krácení státu na daních a úkolování novinářů z mediální skupiny MAFRA. Po nechvalně proslulé teatrální scénce na Hradě nakonec prezident Miloš Zeman odvolání akceptoval.

Babiš se často v rozhovorech chlubí, že čas, který díky vyhazovu z vlády získal, využil k objíždění země a diskuzím s občany. V červnu pak vydal knížku O čem sním, když náhodou spím, kterou představil jako „Vizi 2035 pro Českou republiku, pro naše děti“. Kniha vyšla pod jeho jménem, byť Babiš sám přiznává, že napsal pouze úvod.

V souvislosti s aktuálně probíhající kampaní před druhým kolem prezidentských voleb stojí za to si lapač Babišových snů prolistovat. V kampani se totiž stylizuje do role mírotvůrce, zatímco svého protikandidáta, generála ve výslužbě Petra Pavla rámuje jako válečného štváče.

Severoatlantickou alianci (NATO), jejímuž vojenskému výboru Pavel i za Babišovy vlády předsedal, totiž předseda hnutí ANO silně kritizuje za údajnou neakčnost.

„Je důležité, že jsme v NATO, ale historie nás učí, že se máme spoléhat sami na sebe. NATO by se mělo změnit z obranného paktu na útočný. Evropští členové by měli v rámci aliance uzavřít dohodu, která bude hájit evropské zájmy. Podle mého názoru mělo být NATO aktivní při migrační krizi, kdy mělo útočit proti pašerákům lidí ve Středozemním moři a potápět prázdné lodě. Mohlo se zabránit tomu, aby se ve Středozemním moři utopily desetitisíce lidí. Měli bychom hrát aktivní roli při realizaci těchto návrhů,“ píše na straně 258 „autor“ knihy.

Tezi zopakoval i v projevu při prezentaci knihy, kterou živě vysílala zpravodajská ČT24 a dodnes je zhlédnutelná na YouTubu.

Na další stránkách hned Babiš vysvětluje, že „útočným paktem“ nemá na mysli „dobývání Afriky a kolonizaci Indie“, nýbrž aktivitu v otázce ochrany vnější hranice Evropské unie.

„Z 28 zemí EU je jich 22 v NATO. To je velká, ale k ochraně Evropy doposud nevyužitá síla. A proto má být hranice EU priorita pro NATO,“ přemítal v roce 2017 Babiš s výzvou, aby česká vláda dodržovala svůj závazek vydávat na obranu 2 procenta HDP.

Mezi prosincem 2017 a prosincem 2021, kdy byl Babiš předsedou vlády, však Česko tento cíl nikdy nenaplnilo.

Zajímavostí je, že jen o pár měsíců před vydáním této knihy tehdejší předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel telefonoval s náčelníkem ruských ozbrojených sil Valerijem Gerasimovem ve snaze snížit napětí mezi stranami. Byl to vůbec první kontakt představitele Aliance s Ruskem od nezákonné ruské anexe Krymu.

A i o reformě armády se Babiš před šesti lety zasnil. „Klíčová je a bude armáda a té chybí lidi. Má asi 23 tisíc vojáků z povolání. K tomu máme asi 1500 lidí v aktivních zálohách. Generál Jiří Šedivý, který českou armádu vedl, doporučuje jiná čísla. Naše ‚mírová‘ armáda by měla mít o 10 tisíc vojáků z povolání, aktivních záložníků a dobrovolníků víc, aby byla akceschopná venku i doma. Tohle změnit je úkol číslo jedna,“ píše se na straně 264.

Do kampaně před druhým kolem prezidentských voleb Babiš vyrukoval zostra, a to s billboardem nesoucí slogan „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ Kampaň naráží na to, že Babišův protikandidát Pavel je vysloužilým vysokým představitelem české armády a NATO, a snaží se voličům vsugerovat, že generál ve výslužbě chce válku.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) za to Babiše zkritizovala a požádala ho, aby do své kampaně vojáky netahal. Babiš následně uznal, že vhodnější by bylo použít místo slova „voják“ slovo „generál“.

Renomovaný ústavní právník Jan Kysela zase upozornil, že Babišův vzkaz na billboardu je beztak bezpředmětný. „Náš ústavní pořádek ani právní řád jako takový nesvěřuje prezidentu republiky žádné kompetence, jimiž by mohl ‚zatáhnout‘ Českou republiky do války, i kdyby si to nakrásně přál,“ napsal na Facebooku.