Článek
Ve hře jsou žaloby na nečinnost státních úřadů. Církev doufá, že pod tlakem žalob se konečně rozhoupou. Diecéze ostravsko-opavská prý udělala špatnou zkušenost s úředníky z olomoucké pobočky Státního pozemkového úřadu (SPÚ), kteří údajně nekomunikovali, proto před koncem roku podala na úřad žalobu pro nečinnost. Podle generálního vikáře diecéze Martina Davida ale už žalobu stáhli, splnila svůj účel.
„Krajský pozemkový úřad Olomouc po podání žaloby vydal příslušné rozhodnutí o schválení dohody. Ze strany Biskupství ostravsko-opavského bude žaloba vzata zpět,“ řekl Právu David.
Mluvčí SPÚ Monika Machtová olomoucké pracoviště hájí, tvrdí, že je úřad církevními restitucemi zcela vytížen. Podle ní musí úředníci v Olomouci řešit více než 500 správních řízení.
„Rozhodně není možné říci, že by zaměstnanci tohoto pracoviště vykazovali menší pracovní úsilí než na jiných krajských pracovištích,“ řekla Právu Machtová. Dodala, že SPÚ je odpovědný za nevratné vydávání státního majetku, a proto musí všechny žádosti a důkazy důkladně zvažovat.
Budou-li průtahy pokračovat, budeme se hájit podáním žalob českobudějovické biskupství
S prací pozemkového úřadu nejsou příliš spokojeni ani v českobudějovické diecézi. Podle vedoucího restitučního oddělení budějovického biskupství Petra Stukbauera zatím žalobu pro nečinnost nepodali.
„Pokud ovšem budou průtahy na straně správních orgánů pokračovat, je Biskupství českobudějovické připraveno hájit práva oprávněných osob i podáváním žalob,“ poznamenal pro Právo Stukbauer s odkazem na paragraf o ochraně proti nečinnosti správního orgánu.
Přestože by úřady měly už ve většině případů rozhodnout o vydání či nevydání, jsou podle odhadů stěží v polovině. Nejvíce pod palbou je SPÚ, protože musí vyřizovat nejen všechny žádosti na vracení zemědělských pozemků, ale slouží také jako správní orgán v případě, že církve neuspějí například u Lesů ČR.
Diecéze a farnosti zatím žalobami šetří, jinak je tomu u řádů a kongregací. Ty už se se státem soudí delší dobu. Příkladem mohou být maltézští rytíři. Ti se u soudu dožadují, aby převedl obecní pozemky v pražské Březiněvsi, které jim v minulosti patřily, zpátky na stát. Důvodem je, že obce ze zákona vracet církevní majetek nemusí.
Úředníci často musí rozhodovat ve velmi složitých historických a právních otázkách. Příkladem může být třeba problém tzv. bývalého vratislavského arcibiskupství, které v současnosti musí řešit na pozemkových úřadech v Olomouci a v Ostravě.
Arcibiskupství olomoucké a Biskupství ostravsko-opavské požádaly kromě jiného o majetek bývalého vratislavského biskupství. Ten byl po vzniku Československa postupně vyvlastněn na základě pozemkové reformy.
Velké pozemky přešly na stát ještě před druhou světovou válkou a menší pozemky a nemovitosti v letech 1947–1953 na základě revize pozemkové reformy. Jedná se hlavně o 30 tisíc hektarů lesa.
Lesy si nechaly udělat právní analýzu
Lesy ČR si nechaly podle informací Práva vypracovat právní analýzu od advokátní kanceláře Toman a Devátý, na jejímž základě žádosti odmítly.
„Lesy ČR evidují více než 12 výzev na majetek po bývalém arcibiskupství vratislavském. Na základě dostupných dokumentů a listin nebylo možné ze strany Lesů ČR na tento majetek uzavřít dohody o vydání,“ sdělil Právu mluvčí Lesů ČR Stanislav Boublík.
Diecéze se proto obrátily na Státní pozemkový úřad, který žádosti prověřuje ve správním řízení, ale zatím nerozhodl.
Jak zjistilo Právo, ostravský pozemkový úřad ale již rozhodl o vydání zemědělské půdy, která v minulosti patřila vratislavskému arcibiskupství v katastru Heřmanovic na Bruntálsku. Zde ostravskoopavské diecézi vydal 1,3 hektaru zemědělské půdy.
Podle mluvčí SPÚ Machtové úřad nenašel důvod pozemek nevydat, protože byl vyvlastněn podle zákona o revizi první pozemkové reformy v druhé polovině roku 1948, a tím pádem spadá do tzv. rozhodného období. Úřady mohou vydat pouze majetky, které stát církvím vzal mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.