Článek
Přestože je česká společnost ateistická, mnozí si nejen poslechnou Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby, ale jdou i do kostela, kolikrát už na půlnoční. U Vánoc stále přetrvává křesťanský duch, i když svátek staví na mnohem starších, předkřesťanských základech, které oslavovaly slunovrat. V lidových zvycích byl třeba Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá.
Letos v zemi na Štědrý den platí mírnější koronavirová opatření než loni, kdy se mimo domácnost mohlo setkávat nanejvýš šest osob a platil zákaz nočního vycházení, zavřené byly restaurace, hotely a penziony, památky i muzea, zoologické zahrady, bazény i vnitřní sportoviště. Při návštěvě kostelů je ale nutné mít zakryté nos a ústa a taky dodržovat bezpečný odstup.
Podoba Vánoc se vyvíjela
Současná podoba oslav je relativně nová. Vánoční stromečky se rozšířily v 19. století. Na venkově byly stromky menší a ozdobené červenými jablíčky, zlacenými ořechy, perníčky a cukrovím, papírovými ozdobami a řetězy. Skleněné ozdoby se rozšířily až později. Bylo zvykem odstrojit stromek na svátek Tří králů.
| Redakce Novinek.cz Vám přeje krásné Vánoce plné klidu, lásky a pohody. |
I rozdávání dárků se více rozšířilo až v předminulém století, většinou šlo o skromné dárečky pro děti. O vánočních darech rozdávaných v předvečer Štědrého večera v Čechách se však zmiňoval už benediktinský mnich Jan z Holešova, žijící na přelomu 14. a 15. století za vlády Václava IV. Podle něj lidé na paměť narození Ježíše Krista posílají v tento večer „příjemné a vybrané věci, a zvláště vonné, vložené mezi dvěma krásnými miskami”. Lidé však často na Štědrý den obdarovávali chudé.
Dlouhou tradici naopak mají betlémy nebo jesličky, které přibližují scénu narození Krista. Figurky v nich mohly být ze dřeva, z těsta nebo ze slámy.
Mnohé koledy jsou středověké. Původ písně Narodil se Kristus pán sahá až do 13. století. Ze 16. století pocházejí Nesem vám noviny nebo Půjdem spolu do Betléma. Koledy zněly původně při koledování, kdy obcházeli po vsích koledníci. Pastorely, vánoční písně s doprovodem nástrojů, vznikaly především v 18. století a šířili je kantoři.
Staré zvyky mizí, nové přicházejí
Mnohé zvyky se ale vytrácejí, již se doma nelije olovo, svobodné ženy a dívky neházejí za hlavu střevíc, aby zjistily, zda do roka skončí pod čepcem, a nepouští se skořápky se svíčkami. Řada tradic se však zachovala, lidé si stále dávají kapří šupiny pod talíř, nebo nověji do peněženek. Ke stropu se zavěšuje zelené nebo pozlacené jmelí, která má zajistit štěstí a ochránit dům. Jmelí přinese štěstí tomu, kdo je dostane jako dárek.
Kromě dávných tradic se však objevují i nové příspěvky k podobě večera. Dnes už nim patří vánoční hvězda, středoamerická rostlina Euphorbia pulcherrima s červenými listeny. Tradicí je také sledování pohádek, k nejpopulárnějším patří Tři oříšky pro popelku. Česká televize vždy na Štědrý den uvádí novou, letos to bude Jak si nevzít princeznu.