Článek
„Alkohol není příčinou násilí, ale je tím, co ho eskaluje,“ uvedla na úterní tiskové konferenci na téma alkohol a násilí na dětech Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
„Závažná zranění a úmrtí jsou mnohonásobně rizikovější, když je přítomen alkohol,“ potvrdil Vobořil.
Poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) pak uvedla, že ve čtyřech z pěti případů rodinného násilí ten, kdo násilí zažil jako dítě, ho pak v dospělosti sám opakuje.
„Pokud bude alkohol dostupnější než terapie, z tohoto kolotoče násilí se nikdy nevymaníme,“ popsala Kocmanová. Vobořil zmínil, že českou společnost stojí důsledky nadměrného pití alkoholu ročně šedesát miliard korun.
Oběti domácího násilí zaslouží větší ochranu, řekla vláda
Hlavní nástroj, kterým by se dalo snížit množství konzumentů a frekvence pití alkoholu, je podle Vobořila jednoznačně jeho cena. „Začátkem podzimu přijdeme s návrhem, nejspíše aby se zdanily nápoje podle množství alkoholu v něm. Přinejmenším by se měla daň zvýšit tak, aby alkoholické nápoje byly dražší než ty nealkoholické,“ popsal Vobořil.
Zároveň by chtěl navrhnout omezení reklamy v konkrétních hodinách, například do 22. hodiny. Regulace reklamy je podle něj průchodnější, mohla by jít cestou třeba poslaneckého návrhu. To potvrdila i poslankyně Kocmanová, která dala téma do souvislosti s regulací psychomodulačních látek.
„Když chceme chránit děti před užíváním kratomu a HHC, musíme si říct, že k jejich intoxikaci dochází nejčastěji ze strany alkoholu. Jsme zavázáni programovým prohlášením vlády, že k návykovým látkám budeme přistupovat podle rizikovosti, alkohol je nejrizikovější,“ popsala Kocmanová.
„Když se napil, nastalo peklo.“ Alkohol hraje roli v každém druhém případu sexuálního násilí
Poslankyně ODS Renáta Zajíčková zmínila, že je nutné být realisty a nejspíše nelze očekávat, že zákonodárným procesem ještě v tomto volebním období projde zásadní legislativní změna. „Co není doteď připraveno na ministerstvech, nemá šanci projít,“ popsala. Zároveň sama kritizovala například reklamy během mistrovství světa v hokeji.
„Vždy mě nadzvedlo ze židle, když byly komerční přestávky vyplňovány reklamami na alkohol nebo hazard. To považuji za velmi škodlivé,“ uvedla Zajíčková. „Je třeba investovat do toho, aby pití alkoholu nebylo normou, jako je to dnes,“ řekla poslankyně ODS. Vobořil dodal, že zatímco u nelegálních drog funguje poměrně dobrý systém pomoci, uživatelé alkoholu takové možnosti zdaleka nemají a k pomoci přicházejí pozdě, třeba až po ztrátě zaměstnání či rozpadu rodiny.
Pozitivní změny
Zmíněny byly některé pozitivní změny z poslední doby, například změna definice znásilnění, kterou už schválil i Senát, nebo novela občanského zákoníku, která zatím prošla vládou a která zpřesňuje definici domácího násilí. Klára Šimáčková Laurenčíková zmínila také další bod novely občanského zákoníku, který označuje tělesné trestání dětí za nepřijatelné.
„Šedesát procent rodičů použilo nebo používá pravidelně fyzické tresty. Jsme jednou z mála zemí Evropy, která ještě uznává přiměřené fyzické tresty na dětech. Co je přiměřené, je nicméně velmi subjektivní. Kdo zažíval násilí v dětství, může mít posunuté vnímání toho, co je normální,“ popsala zmocněnkyně pro lidská práva.