Článek
Strhla se hádka, při níž národovci přesvědčovali účastníky aktu, že podle jejich pramenů byli oběťmi právě dozorci a tábor byl pouze pracovní. Nakonec policisté a účastníci aktu asi po deseti minutách pětici z místa vykázali i s transparenty.
"V každých národech i u nás je určité procento pitomců. Ti lidé se ohánějí symbolikou, která připomíná nacismus. Je to především velmi trapné a směšné. Zvláště když člověk patří ještě ke generaci, která si pamatuje na hrůzu druhé světové války, která vycházela z gestapáků. Pak jsou tito tajtrlíci nekonečně směšní. Ale vadí mi to proto, že uráží památku obětí," řekl u památníků na adresu Národní strany ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Znovu ožila myšlenka zrušení vepřína
Kromě něho položili u pomníku věnec i ministryně pro menšiny Džamila Stehlíková (SZ), další politici, představitelé rómských iniciativ a v první řadě pozůstalí po obětech tábora. Znovu se tak oživila myšlenka na zrušení vepřína, který stojí právě na místě bývalého tábora a pomník je proto o několik set metrů dál.
Problémem se začala zabývat vláda Jiřího Paroubka. Tehdejší vládní zmocněnec pro lidská práva jednal o vykoupení farmy od majitelů. [celá zpráva] Odkup měla původně v plánu i současná vláda. Předseda Mirek Topolánek (ODS) však před měsícem řekl, že vláda nebude mít na odkup vepřína peníze a uvažuje spíše o stavbě nového památníku vedle výkrmny.
S tím nesouhlasí především Výbor pro odškodnění rómského holocaustu. "Vepřín je pro nás ukázkou neúcty k obětem," řekl před pietním aktem předseda výboru Čeněk Růžička. Stejný názor má i Schwarzenberg. "Je nedůstojné, aby na místě, kde umírali lidé, byl prasečák. To nepotřebuje žádné další odůvodnění," poznamenal ministr zahraničí.
Podle historických pramenů prošlo táborem v Letech 1308 osob, zahynulo v něm 327 lidí a přes pět stovek vězňů bylo převezeno do Osvětimi.