Článek
Zákupský hospodářský dvůr, jehož nejvýznamnější součástí byla konírna dimenzovaná pro ustájení až 60 koní, nechala vystavět velkovévodkyně Anna Marie Toskánská na přelomu 17. a 18. století. Dnes je hospodářský dvůr národní kulturní památkou, kterou ale čas a stát nechaly dojít až do stavu, v němž akutně hrozí její zřícení.
Zdivo je vydrolené, statika zdí narušená, štukové prvky odpadly, střechy jsou propadlé a balustrády hrozily zřícením, pokud mezitím nespadly. Na kdysi honosných konírnách se podepsalo i nevhodné využívání v minulosti. Svého času sloužily jako garáže pro zemědělskou techniku i jako sklad chemikálií. V průběhu let docházelo k postupnému rozkrádání celého areálu. I proto památka není přístupná veřejnosti a už před pěti lety se nad jejím stavem pozastavil při své návštěvě Libereckého kraje také prezident Miloš Zeman.
„Vozím s sebou seznam chátrajících kulturních památek a každému hejtmanovi říkám, jak je možné, že se nestaráte o tu či onu památku. A v Libereckém kraji uvedu jen jeden příklad, a to jsou Zákupy,“ vytkl prezident v roce 2016 hejtmanovi Martinu Půtovi (SLK) i krajským zastupitelům. (Zámek i jeho hospodářský dvůr přitom patří výlučně do správy státu, takže hejtman ani kraj za jeho neutěšený stav nemohou.)
Hospodářský dvůr zámku v Zákupech
Už v době, kdy si vzal Zeman Zákupy na paškál, zařadili památkáři hospodářský dvůr mezi potenciální dotační projekty evropského fondu IROP. S dotací uspěli, od poloviny roku 2019 ale komplikovaně vybírali zhotovitele. O druhém výběrovém řízení musel rozhodovat až Úřad na ochranu hospodářské soutěže.
„Minulý týden jsme dostali rozhodnutí, že nebylo nic porušeno,“ informoval Miloš Kadlec, ředitel Územní památkové správy na Sychrově, pod kterou zámek Zákupy spadá. Cesta k opravě je tak volná. Renovovat se ale bude jen nejcennější část hospodářského dvora, jeho jižní křídlo s konírnami. Celý projekt vyjde i s daní na 174 milionů korun, evropská dotace pokryje zhruba 95 milionů.
Botanická zahrada v Liberci má nový pavilon, rostliny v něm ale nebudou
Unikátní areál poskytoval v 19. století zázemí císařskému dvoru Ferdinanda I. Dobrotivého, který zákupský zámek téměř čtvrtstoletí využíval jako své letní sídlo. Podobu hospodářskému dvoru vymysleli stavitelé Guillio a Octavio Broggiovi, otec se synem. Oba patří mezi nejvýznamnější stavitele v historii dnešního Českolipska. Podepsáni jsou také pod stavbou poutního sakrálního komplexu v Horní Polici, který se dočkal obnovy v loňském roce.