Článek
Jiné důvody jako zdroj pocitu národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě politického vlivu ve světě 32 %, v případě sociálního zabezpečení 25 % a v případě ekonomických výsledků dokonce jen 11 %.
Ve vztahu k ekonomickým výsledkům, sociálnímu zabezpečení, ale i k postavení ČR ve světové politice a k fungování demokracie pak nadpoloviční většina občanů hrdost na ČR necítí.
Národní hrdost na: | jedno-značně ano | spíše ano | spíše ne | jedno-značně ne | neví |
fungování demokracie | 5 | 33 | 44 | 14 | 4 |
politický vliv ve světě | 4 | 28 | 46 | 14 | 8 |
ekonomické výsledky | 1 | 10 | 52 | 33 | 4 |
sociální zabezpečení | 2 | 23 | 46 | 24 | 5 |
ozbrojené síly | 6 | 35 | 32 | 14 | 13 |
historie | 45 | 43 | 7 | 2 | 3 |
věda a technika | 24 | 53 | 14 | 2 | 7 |
sport | 50 | 41 | 5 | 1 | 3 |
kultura | 38 | 51 | 7 | 1 | 3 |
vztah k cizincům | 3 | 35 | 39 | 6 | 17 |
Pozn.: Procenta v řádku Zdroj: CVVM |
Nejsilnější vazbu přitom občané pociťují k místu svého bydliště a potom k celé České republice.
Ve vyjádření vztahu v obou případech neexistuje statisticky významný rozdíl, přičemž velmi silné sepětí zde deklarovala bezmála třípětinová většina dotázaných. Tři pětiny respondentů přitom vyjádřily vztah k místu svého bydliště a k České republice stejným způsobem, pětina respondentů má silnější vazbu k místu svého bydliště a pětina naopak upřednostňuje Českou republiku.
Cítí se svázán: | místo bydliště | region | ČR | střední Evropa | západní Evropa | východní Evropa |
velmi | 58 | 36 | 57 | 25 | 5 | 2 |
středně | 35 | 48 | 36 | 39 | 25 | 16 |
slabě | 6 | 13 | 6 | 23 | 39 | 36 |
vůbec ne | 1 | 3 | 1 | 10 | 24 | 39 |
neví | 0 | 0 | 0 | 3 | 7 | 7 |
Pozn.: Procenta ve sloupci Zdroj: CVVM |