Článek
NKÚ se zaměřil na hospodaření NG a Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM). Zatímco v případě UPM našli kontroloři pouze dílčí nedostatky, výčet pochybení NG je obsáhlý.
Galerie například ignorovala zadávací řízení při výběru dodavatelů na právní, realitní nebo úklidové služby. Na právní služby najala trojici externích společností, ačkoliv disponovala vlastním právním oddělením.
Komplex depozitáře Národní galerie bude dominantou Jinonic, čtyři patra zpřístupní i veřejnosti
„Národní galerie s externisty uzavřela sedm smluv, aniž by se předtím konalo výběrové řízení. V letech 2018 až 2020 NG za tyto služby zaplatila 6,7 milionů korun,” zjistila kontrola s tím, že navíc tři ze sedmi smluv byly neplatné, neboť nebyl dodržen zákon o registru smluv. To nicméně NG nebránilo vyplatit na jejich základě 4,5 milionu korun.
Podle NKÚ navíc jedna ze společností inkasovala odměnu i v měsících, kdy žádné služby NG neposkytovala. Další ze smluv byla pak dodatky zvýšena o téměř milion korun a NG nakonec na jejím základě vyplatila ještě o bezmála 400 tisíc korun více, než bylo dodatky stanoveno.
Účelové rozdělování zakázek
Podobně tristní dodržování norem zjistil NKÚ v případě realitních služeb. I v tomto případě uzavřela NG smlouvy bez výběrového řízení. Formou dodatku pak došlo ke zvýšení ceny.
„S další realitní kanceláří uzavřela NG v jeden den tři smlouvy za celkem 145 tisíc korun, přičemž jednotlivé smlouvy nepřekročily hodnotu 50 tisíc korun. Tím se galerie vyhnula povinnosti zveřejnit smlouvy v registru smluv a obcházela tak zákon o registru smluv. Stejně postupovala i s třetím dodavatelem, se kterým během dvou dnů uzavřela pět smluv pod 50 tisíc korun. Výsledná částka přitom přesáhla 239 tisíc korun,” popsal NKÚ podivné praktiky.
Jelikož NG selhala při vypsání zakázky na poskytování bezpečnostních služeb, byla tato dle zákona o registru smluv zrušena. Dodavatel na jejím základě přesto inkasoval 154 milionů korun.
Smlouva s ředitelem a nepoužitelné logo
Když galerie uzavřela v prosinci roku 2018 smlouvu o vytvoření autorského díla za 1,1 milionu s tehdejším ředitelem Jiřím Fajtem, stalo se tak bez výběrového řízení a smlouvu podepsala kancléřka ředitele, která na to neměla oprávnění.
Poslední z výčtu zmíněných pochybení se týká smlouvy na nové logo NG za 1,3 milionu. Jelikož nové logo mělo jiný než zákonem daný název, nemůže jej NG na oficiálních dokumentech využívat.
Stát se omluvil Jiřímu Fajtovi za odvolání z čela Národní galerie
NKÚ konstatoval, že smlouvy v NG uzavírala bez schválení ze strany odpovědných osob a došlo tak k selhání vnitřní kontroly. To souvisí i se skutečností, že NG ani po 17 letech od uzákonění povinnosti vést elektronickou spisovou službu, galerie tak nečiní.
V čele galerie stál v letech 2014 až 2019 zmíněný ředitel Fajt, jehož odvolal tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) s poukazem na problémy v hospodaření. Fajt se proti tomu bránil soudně, v roce 2020 se ministerstvo Fajtovi za odvolání omluvilo.