Nařídit vakcinaci zdravotníkům? Poslanci proti

Upozornila na to nová poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), byť proočkovanost lékařů a sester patří k jedněm z nejvyšších mezi obyvateli. Do zavádění povinnosti se ale většině oslovených poslanců nechce. Zůstat chtějí u přesvědčování a motivace.

„Když kvůli neočkovaným zdravotníkům, kteří jsou v karanténě, musíme výrazně omezit chod oddělení, dochází nám trpělivost. Je na čase začít řešit povinné očkování aspoň vybraných profesních skupin,“ napsala na Twitteru Němečková Crkvenjaš.

Jako primářka má na starosti popáleninové centrum ve FN Ostrava. Velkou podporu ale zatím nemá.

Poslanec ODS Martin Kupka vidí mezery spíš v proočkovanosti zranitelných skupin. „Namístě je oslovit všechny, kteří spadají do rizikové skupiny a zatím se neočkovali. Tam by měla směřovat adresná výzva a podrobná informace. Nejsem pro povinné očkování, a to ani u vybraných profesních skupin. Na prvním místě je srozumitelná a důvěryhodná informovanost,“ sdělil Právu Kupka.

Zůstat u dobrovolnosti chtějí i poslanci z jiných partají. „Podobně jako v Rakousku se musí postupovat systematicky. Hledat cesty k zvýšení motivace k očkování,“ napsal Právu lékař Julius Špičák za ANO.

Předseda STAN Vít Rakušan mluví podobně. „Už před volbami jsme říkali, že očkování proti covidu by nemělo být povinné ani pro vybrané skupiny obyvatel. Pro nás je důležitější lépe lidi k očkování motivovat, a tím i zrychlit proočkovanost obyvatel, hlavně rizikových skupin,“ poznamenal.

Důležitá je podle něj také osvěta a objasnění veřejnosti, v čem je přínos očkování.

Zdravotníci a pracovníci v sociálních zařízeních se musí povinně nechat naočkovat například ve Francii. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už dříve řekl, že nic takového se v Česku neplánuje. Podle některých odborníků nebo zástupců České lékařské komory (ČLK) by to ale bylo potřeba.

ČLK nedávno povinnou vakcinaci zdravotníků a pracovníků v sociálních službách doporučila. „Dlouho jsem byl zastáncem dobrovolnosti a pozitivních motivací na očkování obecně v populaci, ukazuje se ale, že naše společnost na to bohužel mentálně nemá. Těch 56 procent očkovaných (z 10,7 milionu, aspoň první dávkou) je poměrně málo,“ řekl Právu prezident ČLK Milan Kubek.

Připouští, že prosadit tento krok může být složité. „Jako ČLK nemůžeme nic jiného než doporučovat, protože povinnost lze stanovit jen platným předpisem,“ doplnil Kubek. Potřebný by byl zákon.

Od léta se proočkovanost zdravotníků nepatrně zvýšila. Podle Kubka činí aktuálně 86 procent mezi lékaři, kterých je kolem padesáti tisíc. Mezi zdravotními sestrami je podle něj očkováno 78 procent osob z přibližně 80 tisíc. Ještě v létě to bylo kolem 83 procent u lékařů a 75 procent u sester, u ostatních zdravotníků kolem 70 procent.

Ještě nižší je proočkovanost u pracovníků, kteří pečují o seniory. Činí kolem 60 až 65 procent. „Zatím nemáme informaci, že došlo k nárůstu proočkovanosti u zaměstnanců v sociálních službách,“ sdělila Alice Švehlová, výkonná ředitelka Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Očekává však, že s ohledem na změnu mimořádných opatření, například konec preventivních testů zdarma pro neočkované, bude zájemců přibývat.