Naočkujme více dospělých, volají odborníci. V Česku ale zatím roste spíše počet antivaxerů

„Máme dluh u očkování dospělé populace. V minulosti jsme se intenzivně věnovali dětem. V poslední době však vychází najevo, že se musíme posunout i do oblasti dospělých, zejména starších osob,“ řekl epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula na odborném setkání na téma očkování.

Odborníci se shodují, že Česko má stále velké rezervy v oblasti prevence, do které patří také vakcinace například proti chřipce či závažným onemocněním způsobeným streptokoky, pásovému oparu, RS virům a dalším.

Procenta očkovaných nad 18 let se u těchto nemocí pohybují spíše v jednotkách. U chřipky jde přibližně o osm procent. V kategorii seniorů, kteří patří do rizikové skupiny a mají proto vakcínu hrazenou ze zdravotního pojištění, se nechala naočkovat pouze necelá čtvrtina.

„Jsme hodně daleko za těmi nejlepšími, jako jsou Dánsko a Velká Británie, které se blíží 80 procentům,“ podotkl Prymula.

V souvislosti s tímto onemocněním přitom dle Státního zdravotního ústavu ročně zemře přibližně jeden a půl tisíce lidí. Minimálně část z nich tak patří k úmrtím, kterým lze zabránit.

„Pro Českou republiku platí, že asi třetina úmrtí v každém roce je preventabilní, převedeno na čísla jde o více než 40 tisíc životů,“ uvedl lékař Tomáš Doležal, který se věnuje výzkumu v oblasti zdravotní ekonomie.

Z větší proočkovanosti by podle expertů měli prospěch nejenom občané, neboť v důsledku by lidé byli déle zdraví, ale také celý zdravotnický systém.

„Očkování zvyšuje kvalitu i délku života, umožní lepší produktivitu, pomáhá zachovat kapacitu lékařů a uspoří náklady veřejnému zdravotnictví i sociálnímu sektoru,“ řekl Doležal.

Prymula nicméně upozornil, že v návaznosti na pandemii covidu-19 v Česku, ale také na Slovensku nebo v Litvě značně poklesla důvěra veřejnosti v bezpečnost a důležitost očkování. 

„Procento osob, které odmítají očkování nebo se k němu staví velmi kriticky, se zvyšuje,“ poukázal. Naznačil také, že zvyšování počtu pochybovačů není náhodné. „Celý proces je dobře organizován. Jakmile vyjde v nějakém lepším časopise kritická, antivaxersky založená práce, velmi rychle se šíří a pak dochází ke snahám říci, že očkování je špatně,“ popsal Prymula.

„Z průzkumu vyšlo, že v České republice má 13 procent lidí výhrady k bezpečnosti očkovacích látek. Číslo odpovídá asi deseti procentům dezinformační scény, která probíhá napříč různými obory,“ uvedl předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák čísla, která vyšla z aktuálního reprezentativního šetření, jež se zabývalo postojem veřejnosti k očkování.

Ani tak však podle odborníků odmítání očkování nepatří mezi hlavní překážky na cestě za lepší proočkovaností. Dle průzkumu je pro pacienty klíčovou postavou zejména praktický lékař, od kterého pravidelně získává informace o očkování 43 procent lidí.

Osoby v produktivním věku může efektivně motivovat například zaměstnavatel, pokud očkování nabídne. Odborníci zmínili i případné očkování v lékárnách, čímž by lidem odpadla nutnost se objednat a dojet ke svému lékaři.