Náměstí ve Valašském Meziříčí demonstrovalo za vyšetření kauzy Bečva

„Celý příběh provází neprofesionální a nedůvěryhodný postup úřadů, zejména České inspekce životního prostředí, zvláštní chování Policie ČR, úlety soudního znalce Jiřího Klicpery, mlžení ze strany bývalého ministra životního prostředí Brabce. Zaznamenali jsme urputnou snahu zamést kauzu pod koberec a ignorovat jasné a zadokumentované skutečnosti. Kauza je jasným příkladem arogance moci a politiků,“ říká organizátor Jan Husák.

Nedávné a zatím nepravomocné rozhodnutí vsetínského soudu ze začátku října podle něj vzbuzuje velké otazníky.

„Netroufám si říct, že soud rozhodl špatně, ale je jasné, že rozhodl na základě špatných podkladů. Inspektoři životního prostředí a kriminalisté šetřili pouze jednu firmu, přestože nad prvním zaznamenaným úhynem ryb je výustí více,“ dodal Husák.

Akce se zúčastnil i ministr životního prostředí Petr Hladík, který ujistil veřejnost, že udělá vše pro to, aby se podobná událost neopakovala a aby případné odhalení viníků bylo v budoucnu jednodušší. Řekl také, že ministerstvo prověří postup úředníků z doby, kdy se úhyn vyšetřoval. „Nevěříme vám, měli jste na to dost dlouhou dobu,“ reagovala na to jedna žena z davu.

Promluvil také rybář Stanislav Pernický, který byl po havárii jedním z prvních na místě. Na vyšetřovatelích kauzy i nad zástupci státních úřadů ve svém vystoupení nenechal nit suchou a řekl, že snaha zamést celou záležitost pod koberec byla tehdy zjevná.

Před téměř třemi lety, 20. září 2020, uhynulo na třiceti kilometrech toku řeky Bečvy minimálně čtyřicet tun ryb. Škoda dosáhla jednadvaceti milionů korun. Po dlouhých peripetiích před soudem stanuli společnost Energoaqua a její ředitel Oldřich Havelka.

Hlavní líčení ale letos v říjnu skončilo pro Havelku zprošťujícím rozsudkem a případné pochybení firmy soudkyně postoupila správnímu úřadu do přestupkového řízení. Soud konstatoval, že nešlo o trestný čin a nepodařilo se zjistit, co přesně se ve firmě stalo.

Soudkyně vyloučila, že by mohla havárii způsobit odpadní voda vyvedená z valašskomeziříčské společnosti Deza.

„Je absurdní, aby společnost Deza odpadové vody pouštěla nějakým tajným kanálem. Nedává to smysl, když disponuje biologickou a chemickou čistírnou odpadních vod,“ řekla soudkyně v odůvodnění rozsudku.

„Jde o šalamounský rozsudek, kdy se vlk nažere a koza zůstane celá. Bizarní výstup. Soud nevysvětlil, proč ryby umíraly až po třech kilometrech níže u Choryně, a ne hned od výpusti, kterou do řeky odtékala voda z čistírny odpadních vod společnosti Energoaqua. Ta navíc byla zarostlá řasami,“ komentoval rozsudek Lukáš Gerla, jeden z rybářů zasahujících u Bečvy bezprostředně po zjištění ekologické katastrofy.