Nálezce pokladu století dostane dva milióny, podle zákona měl nárok na 11 tisíc

Výše odměny se odvíjí od kulturněhistorické hodnoty nálezu. „Na základě znaleckého posudku, který udělali experti z Národního muzea v Praze, byla hodnota nálezu stanovena na částku 23,5 miliónu korun,” řekl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

„Při vyčíslení nálezného jsme přihlédli k obecné právní normě, že nálezné činí desetinu ceny nálezu. Kdybychom postupovali podle památkového zákona, kde se odměna stanovuje z ceny drahého kovu, ze kterého je vyroben, činilo by nálezné přibližně 11 tisíc korun. Taková zanedbatelná částka by znamenala ztrátu motivace pro další nálezce v budoucnosti, což může vést k neodevzdání podobných hodnotných nálezů,“ vysvětlil hejtman, proč je důležité vycházet při určení nálezného i z historické a kulturní hodnoty nálezu, ne jen čistě materiální.

Nálezce, jenž si přál zůstat v anonymitě, předal muzeu více než 400 kusů celých mincí a přes 300 dalších. Poklad je ale ještě početnější. Ukázalo se totiž, že jeho část byla zemědělskými stroji rozeseta po místě nálezu a dosud se ukrývá v zemi.

Archeologové se proto během prázdnin několikrát na lokalitu nedaleko obce Chýšť vypravili, aby tu zbylé mince dohledali. Kolekci nakonec doplnili na téměř dvojnásobek. S prací skončili ve čtvrtek.

„Depot byl uložen v keramické nádobě. Ležel tu tisíc let. Až asi před pěti lety zemědělci koupili nové stroje. Při orbě se dostali hlouběji a nádobu narušili,“ vysvětlila Kristýna Bulvová, archeoložka Východočeského muzea v Pardubicích.

„Kdyby ji orba zachytila dřív, jistě bychom už o pokladu věděli. Na lomech keramiky i mincí je zřetelně vidět, že v ornici neležely dlouho,“ ujistila.

„Takové množství mincí z počátku české státnosti se téměř sto let nenašlo. Pro historické poznání této doby má jejich nález nebývalý dopad,“ uvedl ředitel muzea Tomáš Libánek.

Kdo byl vlastníkem pokladu, jehož jádro tvoří denáry ražené knížetem Boleslavem II. v posledním desetiletí 10. století v mincovnách v Praze a na Vyšehradě, kdo ho do země ukryl a proč, je tajemstvím, které možná nikdy nebude odhaleno.

Hodnota mincí byla obrovská i ve své době. Bylo za ni možné vyzbrojit i armádu. Může tu být i vazba na nedaleký Hradec Králové, který tehdy vlastnili mocenští rivalové Přemyslovců - Slavníkovci, kteří byli vyvražděni roku 995.

S dohledávkou museli archeologové počkat, až zemědělci sklidí řepku a pole jim přeryjí. Pak se sami vydali s detektory v ruce do terénu. Jedním z nich byl i vysokomýtský archeolog David Vích. I když přiznává, že mnoho jeho kolegů hledí na detektory s despektem, připadá jim práce s ním nefér vůči tradičním archeologickým postupům, sám ho využívá už 11 let.

„Dějiny archeologie se budou psát před detektory a po nich. Je to nová éra. Samozřejmě by s nimi měli pracovat lidé, kteří rozumí archeologii,“ vysvětluje Vích.

Cesty zpět podle něho není. „Přístroje jsou volně dostupné, ven s nimi chodí tisíce detektorářů. Je už spíš pět minut po dvanácté, aby se na to dali i archeologové. Je to částečně generační záležitost,“ přiznal.

„K takovému pokladu se člověk dostane jednou za život. Jde o druhý největší depot denárů z 10. století a myslím, že ten první je co do velikosti vážně ohrožený. A hodnota? Ten jeden denár, co jsem právě našel, to by mohla být čistě teoreticky luxusní dovolená,“ usmál se a rychle přivolal pomocníka, aby geodeticky přesně zaměřil místo nálezu.

„Díky tomu vytvoříme mapu, která nám dá představu o plošném rozptylu nálezů. Víme, kde bylo jádro depotu, můžeme například sledovat, do jaké vzdálenosti se mince dokázaly dostat,“ dodal a znovu se pustil do hledání zbylých mincí z pokladu.

Nález odevzdaný do sbírek muzea čítal celkem 780 položek. Při dohledávkách našli archeologové dalších 745 mincí, zlomků či shluků celých mincí.

„Stav mincí je naprosto unikátní, nepochybně je někdo ukryl nedlouho po ražbě,“ zdůraznil numismatik muzea Ladislav Nekvapil a pokračoval: „Nález obsahuje také zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jediný exemplář na světě, a dosud neznámé varianty mincí.“