Nákup vojenských batohů vázne kvůli ceně

Armáda chce do října roku 2024 pro vojáky pořídit minimálně 12 600 batohů o objemu 75 litrů a minimálně stejný počet menších čtyřicetilitrových. Vyčleněno na to má 273,8 milionu korun.

Vítězem výběrového řízení vypsaného v roce 2020 se stala v loňském roce společnost Husky CZ s cenou 4087 korun vč. DPH za velký tlumok a 2416 korun za malý. Pokud by odebrala armáda minimální množství tlumoků, zaplatila by firmě Husky za velké 51,5 milionu korun a za malé 30,4, celkem tedy přes 80 milionů korun.

Podle informací Novinek musela společnost při výběrovém řízení resortu dokládat, že se nejedná o mimořádně nízkou cenu, za kterou již nelze věc dodat, což firma obhájila. Nyní by však chtěla cenu tlumoků navýšit.

„Společnost Husky požádala o navýšení jednotkové ceny z důvodu enormního navýšení ceny vstupního materiálu, v současné době probíhají intenzivní jednání mezi ministerstvem obrany a společností týkající se dalšího postupu v pořízení tlumoků,“ sdělil na dotaz Novinek mluvčí resortu obrany Jiří Caletka s tím, že jednání stále probíhají a nelze tak poskytnout bližší informace. Tedy ani to, o kolik Husky žádá víc.

Redakce se obrátila také na zmíněnou outdoorovou společnost, otázky zůstaly bez reakce.

První výzva armády k dodání měla být společnosti zaslána po úspěšném provedení vojskových zkoušek a schválení technických podmínek a referenčních vzorků, s nimiž by se následně porovnávaly dodávky. Tlumoky vojskovými zkouškami prošly úspěšně letos v únoru, na to, zda byly splněny další dva požadavky, po nichž měla přijít první výzva, Caletka neodpověděl.

O tom, že v případě nastalé situace jde zřejmě o právní oříšek, svědčí, že se Novinkami oslovení právníci neshodnou, zda ministerstvo může přistoupit na navýšení již vysoutěžené ceny, či jak by mělo požadavek řešit.

„Paragraf 222 zákona o zadávání veřejných zakázek umožňuje, aby zadavatel navýšil cenu nad tu, se kterou uchazeč vyhrál veřejnou zakázku. Je ale pravda, že výklad tohoto paragrafu není jednoznačný, zejména v souvislosti s navýšením ceny materiálu. To může být případ této zakázky, ale bez konkrétních informací lze jen usuzovat,“ domnívá se analytik nevládní organizace Transparency International Marek Chromý.

Jiný pohled na věc má právník se zaměřením na veřejné zakázky, zejména ty obranné, Miroslav Šianský. „To musí být za smluvně sjednaných podmínek a při změně samotné smlouvy, a tady by se smlouva neměnila, předmět dodání by zůstal stejný. Podle příslušného zákona na to tedy přistoupit nemohou,“ míní Šianský.

Řešením problému by prý mohla být dohoda mezi oběma stranami o ukončení smlouvy bez splnění, jako se tomu stalo v minulosti například u zakázky na neprůstřelné vesty s Českou zbrojovkou.

„Podle mě by bylo nejlepší řešení ukončit tu smlouvu, dohodnout se na tom, že nebude splněna. Zadat to napřímo, samozřejmě pokud jsou splněny zákonné podmínky a pokud by cena i po zvýšení byla lepší než u toho druhého uchazeče v pořadí, tak to bude příjemný bonus pro ministerstvo a úředníci se nebudou bát nějakého postihu,“ doplnil expert Šianský.

V přistoupení na tento scénář by nicméně mohlo hrozit, že by se stejnou cestou mohli chtít vydat i další dodavatelé, kteří vzešli z tendrů a nacházejí se v podobné situaci.

Kdy by tedy mohly první kusy doputovat k vojákům, je tedy kvůli zmíněnému řešení požadavku dodavatelské firmy, ale i vzhledem k současnému dění ve světě, které ovlivňuje nejrůznější odvětví a trhy, nejasné.