Článek
Armáda chce do října roku 2024 pro vojáky pořídit minimálně 12 600 batohů o objemu 75 litrů a minimálně stejný počet menších čtyřicetilitrových. Vyčleněno na to má 273,8 milionu korun.
Vítězem výběrového řízení vypsaného v roce 2020 se stala v loňském roce společnost Husky CZ s cenou 4087 korun vč. DPH za velký tlumok a 2416 korun za malý. Pokud by odebrala armáda minimální množství tlumoků, zaplatila by firmě Husky za velké 51,5 milionu korun a za malé 30,4, celkem tedy přes 80 milionů korun.
Podle informací Novinek musela společnost při výběrovém řízení resortu dokládat, že se nejedná o mimořádně nízkou cenu, za kterou již nelze věc dodat, což firma obhájila. Nyní by však chtěla cenu tlumoků navýšit.
„Společnost Husky požádala o navýšení jednotkové ceny z důvodu enormního navýšení ceny vstupního materiálu, v současné době probíhají intenzivní jednání mezi ministerstvem obrany a společností týkající se dalšího postupu v pořízení tlumoků,“ sdělil na dotaz Novinek mluvčí resortu obrany Jiří Caletka s tím, že jednání stále probíhají a nelze tak poskytnout bližší informace. Tedy ani to, o kolik Husky žádá víc.
Redakce se obrátila také na zmíněnou outdoorovou společnost, otázky zůstaly bez reakce.
První výzva armády k dodání měla být společnosti zaslána po úspěšném provedení vojskových zkoušek a schválení technických podmínek a referenčních vzorků, s nimiž by se následně porovnávaly dodávky. Tlumoky vojskovými zkouškami prošly úspěšně letos v únoru, na to, zda byly splněny další dva požadavky, po nichž měla přijít první výzva, Caletka neodpověděl.
O tom, že v případě nastalé situace jde zřejmě o právní oříšek, svědčí, že se Novinkami oslovení právníci neshodnou, zda ministerstvo může přistoupit na navýšení již vysoutěžené ceny, či jak by mělo požadavek řešit.
„Paragraf 222 zákona o zadávání veřejných zakázek umožňuje, aby zadavatel navýšil cenu nad tu, se kterou uchazeč vyhrál veřejnou zakázku. Je ale pravda, že výklad tohoto paragrafu není jednoznačný, zejména v souvislosti s navýšením ceny materiálu. To může být případ této zakázky, ale bez konkrétních informací lze jen usuzovat,“ domnívá se analytik nevládní organizace Transparency International Marek Chromý.
Ukončit smlouvu a koupit napřímo?
Jiný pohled na věc má právník se zaměřením na veřejné zakázky, zejména ty obranné, Miroslav Šianský. „To musí být za smluvně sjednaných podmínek a při změně samotné smlouvy, a tady by se smlouva neměnila, předmět dodání by zůstal stejný. Podle příslušného zákona na to tedy přistoupit nemohou,“ míní Šianský.
Řešením problému by prý mohla být dohoda mezi oběma stranami o ukončení smlouvy bez splnění, jako se tomu stalo v minulosti například u zakázky na neprůstřelné vesty s Českou zbrojovkou.
„Podle mě by bylo nejlepší řešení ukončit tu smlouvu, dohodnout se na tom, že nebude splněna. Zadat to napřímo, samozřejmě pokud jsou splněny zákonné podmínky a pokud by cena i po zvýšení byla lepší než u toho druhého uchazeče v pořadí, tak to bude příjemný bonus pro ministerstvo a úředníci se nebudou bát nějakého postihu,“ doplnil expert Šianský.
V přistoupení na tento scénář by nicméně mohlo hrozit, že by se stejnou cestou mohli chtít vydat i další dodavatelé, kteří vzešli z tendrů a nacházejí se v podobné situaci.
Kdy by tedy mohly první kusy doputovat k vojákům, je tedy kvůli zmíněnému řešení požadavku dodavatelské firmy, ale i vzhledem k současnému dění ve světě, které ovlivňuje nejrůznější odvětví a trhy, nejasné.
