Článek
V čem je problém? Akviziční pracoviště vojenské policie, které nákup připravuje, v zadávacích podmínkách žádalo, aby vůz vydržel výbuch 14 kilogramů TNT. Přitom norma Severoatlantické aliance (tzv. STANAG) chce u podobného typu ochranu pouze do 10 kil TNT. Přísnějším zadáním obrana předem odradila několik dodavatelů a ti se nyní mohou ozvat.
Ministerstvo se brání, že chybu brzo napravilo a všem potenciálním prodejcům, kteří se dostali do druhého kola, to oznámilo.
"Na základě zjištěného rozporu se standardem Severoatlantické aliance bylo vzápětí rozhodnuto o okamžitém odstranění této podmínky ze zadávací dokumentace," uvedl Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva obrany.
A to je druhé riziko. Změna v průběhu výběrového řízení může naštvat další firmy.
Kopřiva: žaloba je pravděpodobná
Obrana to uznává - pravděpodobnost, že nákup v budoucnosti někdo z poražených napadne, je vysoká.
"Obecně jde říci, že pokud byly podmínky pozměněny v průběhu soutěže, tak si ministerstvo nabíhá, protože je to již jiná soutěž, které by se mohli účastnit i další zájemci," řekl ve středu Právu advokát Viktor Bradáč.
Podle náměstka ministryně obrany pro vyzbrojování Jaroslava Kopřivy nákup čtyřkolových obrněnců probíhá v souladu se zákonem, přesto připouští možnost, že podmínky výběru někdo napadne. "To, že to někdo napadne, považuji spíše za pravděpodobné než za nepravděpodobné," řekl Právu Kopřiva.
Ministerstvo požadavkem na vysokou ochranu proti výbuchu eliminovalo řadu výrobců již na začátku nákupu. Podle informací Práva by do kategorie lehkých obrněných vozů po změně podmínek přicházelo do úvahy až 12 aut různých firem, např. slovenský Aligátor či švýcarský Eagle firmy Mowag.
Problémy s prostředníkem
Nákup čtyřkolek není veden klasickým výběrovým řízením. V polovině dubna ministerstvo obrany ohlásilo, že soutěž nevypíše, protože na nákup spěchá, a udělalo pouze marketingový průzkum.
Po několika týdnech se přihlásili čtyři výrobci s pěti stroji, které nároky splňovaly. Proto mohli podat nabídku, z níž bude vybírat armádní komise. Jde o vůz Golan izraelské firmy Rafael, německé vozidlo Dingo 2, australský Bushmaster a dva typy jihoafrického obrněnce RG 31. Bushmaster nakonec nabídku nepodal.
Výrobci si pro komunikaci s obranou musí jako prostředníka sehnat českou firmu, armáda či ministerstvo totiž nesmějí ze zákona nakupovat přímo. Německou firmu Krauss-Maffei Wegman zastupuje vsetínská firma MPI Group. Původně měl prodej izraelského a jihoafrických vozů na starosti pouze Omnipol, který ale zastupování zřejmě z obavy ze střetu zájmů přepustil BAE Systems. Také změna prostředníka uprostřed výběru přitom může být vodou na mlýn případných budoucích žalobců ministerstva obrany.
Armáda požaduje nákup lehkých obrněných vozů již od roku 2004. Ministerstvu se ale nákup nedaří. Loni na podzim zrušilo z formálních důvodů již hotový tendr, ve kterém vyhrál Mowag. Obrana se chystá po nákupu prvních čtyř strojů vypsat výběrové řízení na pořízení dalších dvaceti vozů.
Kromě toho armáda očekává do konce roku první ze dvou set obrněných transportérů, za které zaplatila 20 miliard korun.