Článek
Zda směřují přímo ke konkrétním lidem, zatím není jasné, na případné obvinění má přitom policie čas do května, kdy má vypršet pětiletá promlčecí lhůta. "Náš útvar se případem zabývá, nové informace v současné době analyzujeme," řekla Právu mluvčí protikorupční policie Alena Vokráčková. K obsahu informací od britské strany se odmítla vyjádřit.
Státní zástupkyně Ivona Horská, která má případ na starosti, ve středu uvedla, že vyhodnocování nových poznatků od Britů bude trvat zhruba jeden až dva týdny.
"Bude se čeho chytit"
Podle důvěryhodného zdroje blízkého vyšetřování je nicméně už nyní takřka jisté, že tyto poznatky jsou pro vyšetřování podstatné a povedou k jeho obnovení. "Vypadá to, že se bude čeho chytit a že celá věc nevyšumí," řekl Právu zdroj s tím, že oficiálně by policie měla případ znovu otevřít co nejdřív.
Státní zástupkyně přitom už jednou počátkem roku 2003 celou kauzu odložila. "Bylo prokázáno, že ke korupci došlo, ale až do současné doby se nepodařilo najít pachatele," řekla Právu žalobkyně Horská.
Trestní oznámení podal na jaře roku 2002 tehdejší senátor Michael Žantovský, kterého měl kontaktovat s nabídkou úplatku neznámý muž prostřednictvím telefonu. "Pan Žantovský byl tehdy posledním článkem toho řetězce, Britové mají jeho začátek a nyní se hledají mezičlánky, tedy prostředníci, přes které úplatky šly," uvedla Právu Horská.
Češi zajišťovali výpisy z účtů
S mapováním této cesty podle Horské v uplynulých měsících pomáhali Britům v rámci právní pomoci i české úřady. "Zajišťovali jsme pro ně výpisy z účtů některých firem," uvedla Horská. Odmítla ale sdělit, jakých společností se měly tyto výpisy týkat. "Právní pomoc stále probíhá, Britové si vyžádali ještě její doplnění," dodala Horská s tím, že garantem této pomoci je Nejvyšší státní zastupitelství.
Podle úterní reportáže švédské veřejnoprávní televize dosáhly sumy, jež byly britsko-švédským konsorciem BAE Systems/Saab vyplaceny "do neznáma", v přepočtu až tří miliard českých korun. Tyto peníze prý skončily na kontech najatých prostředníků, kteří měli i za cenu úplatků zajistit souhlas odpovědných českých činitelů s obchodem.
Podle televize měl být klíčovou osobou v uplácení šéf české kampaně Gripen, Angličan Steve Mead. Za zprostředkovatele byli označeni Rakušan Alfonz Mensdorff-Pouilly, ředitel českého zbrojařského podniku Omnipol Richard Háva a bývalý kanadský ministr sportu Otto Jelinek, který v Praze pro britskou zbrojovku pracoval. Háva i Jelinek podezření odmítli.
Hrozí promlčení
Jednání o gripenech spadají už do roku 2001, jejich nákup pak vláda schválila v dubnu 2002. O měsíc později odmítlo financování nákupu stíhaček při hlasování 45 ze 77 přítomných senátorů, především zástupci ODS, ODA a Unie svobody.
Podezření z korupce se týká právě této doby, proto by podle Horské promlčecí lhůta měla vypršet v květnu letošního roku. "Vzhledem k tomu, že zatím není znám pachatel, tak to není úplně jisté," řekla žalobkyně.
Dodávka JAS-39 Gripen do ČR
- březen 1997 - vláda Václava Klause (ODS) rozhodla o modernizaci letectva a nahrazení dosluhujících strojů MiG-21
Uchazeči o dodávku: McDonnell-Douglas/Boeing (USA, F/A-18) a Lockheed Martin (USA, F-16), Dassault Aviation (Francie , Mirage 2000-5), konsorcium EADS (EU, Eurofighter Typhoon) a BAa Systems/Saab (Velká Británie/ Švédsko JAS-39 Gripen)
- leden 2001 - ministr obrany Vladimír Vetchý vyhlásil výběrové řízení na nové nadzvukové letouny pro české vojenské letectvo v lednu 2001
- květen 2001 - z tendru odstoupili Američané kvůli netransparentnosti Následně se stáhly i Dassault a EADS a v soutěži tak zůstalo jen konsorcium BAE Systems/Saab s gripeny
- říjen 2001 - vláda Miloše Zemana (ČSSD) konstatovala, že BAa Systems/Saab splnili zadání
- duben 2002 - vláda Miloše Zemana schválila nákup 24 stíhaček JAS-39 Gripen za více než 60 miliard korun. Zákon o financování nákupu ale odmítl Senát, jehož veto poslanci nepřehlasovali
- léto 2002 - vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) po povodních odstoupila od nákupu gripenů
- červenec 2003 - Špidlova vláda se rozhodla pro pronájem stíhacích letounů. Starší stroje F-16 nabídly Belgie, Nizozemí a USA, Kanada přišla s letouny F/A-18. Švédsko nabídlo za stejnou cenu 14 nových gripenů.
- červen 2004 - vláda se rozhodla pro pronájem 14 gripenů na deset let za dvacet miliard korun, armáda podepsala smlouvu
- duben 2005 - do ČR přiletěly první gripeny
- červenec 2005 - gripeny zařazeny do letectva AČR
Promlčecí lhůtu by totiž mohlo ovlivnit např. to, kdyby podezření z korupce směřovalo proti někomu z tehdejších senátorů chráněných imunitou. Doba, po kterou politici požívají imunity, se totiž do promlčecí lhůty nezapočítává.