Článek
Podle odhadů samotného ministerstva to kontrakt prodraží o několik miliard korun. Podle ekonomů by to mohly být i desítky miliard, pokud se inflace nevrátí do běžných kolejí.
Ministerstvo obrany postup hájí jako obvyklý a ekonomický. Nepůjde podle něj o prosté započítání inflace. „Šlo o ekonomičtější přístup, než kdybychom souhlasili s tím, že se cena hned v základu zvýší o předpokládanou inflaci,“ řekl Právu vrchní ředitel vyzbrojovací sekce ministerstva obrany Lubor Koudelka.
Dodal, že během sedmi let, kdy kontrakt poběží, by měla být míra reálné inflace průběžně vypočítávána pomocí indexů.
Česká armáda koupí 246 švédských obrněnců za 60 miliard
„Cena se bude průběžně upravovat v závislosti na vývoji ceny práce a dalších vstupů, zejména cen surovin a polotovarů nezbytných pro výrobu,“ poznamenal Koudelka.
O kolik přesně to zakázku prodraží, nedokázal říci. „Podle predikcí, které si ministerstvo zpracovalo, by indexace ceny mohla kontrakt za sedm let jeho trvání navýšit v jednotkách miliard korun,“ dodal ředitel.
Doložku chtějí i české firmy
Bojová vozidla pěchoty CV-90 vyrábí švédská firma BAE Systems-Hägglunds a za 246 strojů chce 59,7 miliardy korun (49,3 miliardy Kč bez DPH). Prvních deset strojů by mělo do Česka dorazit v roce 2026 a do konce roku 2030 zbytek.
U českých zbrojařů budí smlouva rozpaky. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka je překvapivé, že ministerstvo na inflační doložku přistoupilo, protože u českých firem to ve většině případů nedělá.
„Pro nás je to dobrá zpráva. Protože počítáme, že se ministerstvo obrany bude v budoucnosti chovat férově a inflační doložku bude dávat i našim firmám. Protože když to dostala švédská firma, tak proč by to nemohly dostat i firmy české,“ řekl Právu Hynek.
Podle informací Práva obrana v minulosti například u nákupu izraelských radarů MADR nebo francouzských houfnic Caesar inflační doložku do smlouvy nezahrnula. Ale v tendru na BVP, který nakonec padl pod stůl a kterého se účastnily tři firmy, dvě nabídky s inflační doložkou počítaly a třetí firma si předpokládanou inflaci započítala do ceny. Ministerstvo obrany však výběrové řízení loni zrušilo a začalo vyjednávat přímo se Švédy.
Podle ekonomů je jasné, že inflační doložka největší armádní nákup výrazně prodraží, protože inflace je kvůli válce na Ukrajině a energetické krizi nebývale vysoká a bude klesat pouze zvolna.
I kdyby se inflace vrátila na běžnou úroveň ke třem procentům, tak by se za sedm let mohla zakázka navýšit okolo dvaceti procent
„Zažíváme inflační epizodu, takže vliv inflační doložky na koncovou cenu bude výrazně vyšší než v minulosti. A je jasné, že inflační doložka může vést k tomu, že se ta zakázka prodraží,“ řekl Právu poradce premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Ekonom ze společnosti Natland Petr Bartoň odhaduje, že v případě, kdy by byla započtena celá inflace, která je nyní ve Švédsku okolo deseti procent, tak by to kontrakt prodražilo o desítky miliard korun. „I kdyby se inflace vrátila na běžnou úroveň ke třem procentům, tak by se za sedm let mohla zakázka navýšit okolo dvaceti procent,“ odhadl Bartoň. Což by dělalo 12 miliard korun.
Podle předsedy branného výboru Sněmovny a bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) lze předpokládat, že celý nákup výrazně prodraží i servis vozidel, na kterém se obrana s výrobcem ještě nedohodla. „Není ani jasné, jak se do zakázky zapojí český průmysl, protože většina smluv nebyla podepsána,“ řekl Právu Metnar.
České podniky – mělo by jich být okolo třiceti – by měly získat více než 40 procent z celkové zakázky. Švédský výrobce zatím podepsal smlouvy s pěti hlavními dodavateli. „My jsme u všech velkých zakázek nejdříve podepsali smlouvy o průmyslové spolupráci, protože jsme se nechtěli připravit o možnost, jak na výrobce zatlačit,“ dodal Metnar.