Nakoupit batohy trvalo šest let. Řehka si na velitelském shromáždění stěžoval na pomalé postupy

„Věci jdou šíleně pomalu. Například nakoupit batohy trvalo šest let. Je to skoro stejné jako kupovat nadzvukový letoun,“ řekl v úterý na velitelském shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka. Dodal, že proces nákupů je příliš složitý a armáda se často dostane do klinče dodavatelů a musí roky čekat, než se nesrovnalosti vysvětlí.

Modernizace armády ale podle Řehky probíhá na všech úrovních a po letech se dočkali amerických vrtulníků Venom a Viper, první várky izraelských radarů MADR a také starších verzí tanků Leopard 2A4.

Podle Řehky je potřeba „šlápnout do pedálů“, protože bezpečnostní situace se ve světě nelepší, spíše naopak. „Chystáme se na boj, a chystáme se na něj, abychom se mu vyhnuli,“ řekl generál. Dodal, že válka na Ukrajině pokračuje, přičemž připomněl napětí na Blízkém východě, v Sahelu nebo v Indočíně.

Ještě bolavějším místem je nedostatečný nábor vojáků a odchody zkušených lidí. Minulý rok sice přišlo kolem 1800 nováčků, ale kvůli velkému odchodu byl čistý přírůstek jen 176 vojáků.

Na stovky velitelů, kteří se shromáždili v úterý v Praze, apeloval, aby byli vůči vojákům vstřícní a snažili se jim vytvořit kvalitní pracovní zázemí, jinak je posilování jednotek iluzí. „Slyšeli jste často, že lidé jsou na prvním místě, ale často to bohužel není pravda,“ poznamenal.

V armádě je okolo 24 tisíc mužů a žen, ale aby splnila úkoly na obranu země a které má v rámci kolektivní obrany NATO, bude do roku 2035 třeba získat dalších 14 tisíc vojáků. Podle Řehky to bude v současném systému těžké. „Ale jsem optimista, protože tento národ má spoustu lidí, kteří jsou ochotni svou zemi bránit v každé krizi a vždy dokázala vygenerovat hrdiny,“ dodal generál

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) věří, že příliv lidí se zvýší, až projde novela zákona o vojácích, která by měla navýšit náborový a stabilizační příspěvek a také benefity na dopravu a ubytování.

Podle ministryně se vláda bude snažit navyšovat dále rozpočet, aby v příštích letech dosáhl úrovně tří procent HDP, což by znamenalo růst na 240 miliard korun ročně. Letos by měla armáda investovat dvě procenta, což je 160 miliard. Podle ministryně mají na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta HDP.

Potíže s personálem má i ministerstvo obrany. Chybějí lidé například ve stavebních, akvizičních či ekonomických oblastech. „To je pro armádu stejně závažný problém jako nedostatek vojáků. Za posledních 30 let totiž došlo k přesunu velké části obslužných činností do civilní části, a pokud nebude tato podpora funkční, bude tím trpět armáda,“ řekla ministryně. Obrana proto chystá vytvořit analýzu, jak neutěšený stav řešit.

Podle ministryně je také problémem, že kvůli velké poptávce po celém světě se fronty u zbrojařů prodlužují. Evropa by se podle ní měla také rychle poučit z toho, že nový prezident USA Donald Trump se odmítá dál starat o evropskou bezpečnost. „Evropa se nemůže spoléhat na to, že starší bratr, který žije za oceánem, vyřeší každou krizi,“ poznamenala.