Článek
Ukrajinci se podle něj rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém a řada lidí je navíc ubytovala zdarma.
Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu vydal stát běžencům přes 428 000 víz dočasné ochrany, která umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či práci v zemi. Přesný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících aktuálně v Česku ale není znám. Koncem srpna odhadoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že jich je v zemi více než 300 000.
Dosud největší výdaje pro český rozpočet představují humanitární dávky. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na nich do srpna vyplatilo uprchlíkům z Ukrajiny 6,1 miliardy korun. Řada z běženců se ale rychle zapojila do práce, a dávky proto nepobírají. Stanjura ovšem neřekl, na kolik měly původně náklady na humanitární dávky vyjít.
O slabinách integrace Ukrajinců v Česku. Rozhovor se sociologem Danielem Prokopem
Stanjura upozornil také na to, že v českých školách je momentálně méně než 60 000 ukrajinských dětí, podle předpokladů jich mělo být asi 130 000. Školy tak potřebují méně učitelů, než se čekalo, nižší jsou i náklady na adaptační skupiny.
Česká armáda poskytla Ukrajině materiál za 3,8 miliardy korun. „Většinu vojenské pomoci nakonec budeme mít proplacenou z evropských peněz. A armáda ještě získává techniku z jiných zemí jako náhradu za to, co jsme poskytli ukrajinské armádě,“ dodal Stanjura.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zaznamenal po Evropě od 24. února do začátku července 5,6 milionu uprchlíků, víc než 7,1 milionu lidí podle něj opustilo své domovy a přemístilo se uvnitř Ukrajiny.