Článek
Ve čtvrtek v médiích proběhla zpráva, že v domově seniorů na Jablonecku zemřel po nákaze covidem-19 senior. Nakazil se, i když byl na začátku roku proti covidu naočkován. Někoho by mohlo napadnout, že vakcína nemusí fungovat. Jak si to vysvětlujete vy?
Účinnost vakcín není stoprocentní, ani u těch nejlepších, tedy Pfizeru či Moderny, kde se účinnost pohybuje v rozmezí 90 až 95 procent. U těch ostatních může i být nižší, a je tedy logické, že se může stát, že člověk není plně chráněn.
To, že by to mělo chránit proti závažnějšímu průběhu, je pravda, ale není to bez výjimky. Může se stát, že ve výjimečném případě dojde k těžšímu průběhu i úmrtí.
Domov důchodců kvůli viru zavřeli. Klient zemřel, nakažená je i pečovatelka, jež odmítla očkování
Jak velkou roli hraje roli věk očkovaného? Je obecně známé, že s věkem klesá ochrana, kterou vakcína poskytuje. Je možné říct třeba, o kolik u starších lidí klesne?
To platí obecně, protože imunitní systém je ve vyšším věku v podstatě méně výkonný než v nižším věku. Setkáváme se s tím třeba při očkování proti pneumokokovi či u klíšťové encefalitidy.
Když bychom to měli přiblížit na příkladu encefalitidy, tak standardně se přeočkovává v běžném věku po pěti letech, u osob nad 60 let už po třech, protože ten imunitní systém je opravdu výrazně slabší.
Je teda potřeba počítat s tím, že výrobci garantovaná účinnost je u starších lidí nižší? O kolik tedy?
Nejde to říct u konkrétního jedince, může to být od 100 procent do nuly. Jednotlivci se může stát, že očkování selže, a je logické z dat, že se to skutečně stát může.
V úvodu jste zmínil Pfizer a Modernu, které mají nejvyšší garantovanou účinnost. Řada starších občanů, kteří třeba očkování podstoupili u svého praktického lékaře, dostala vakcínu od AstraZeneky nebo Johnson and Johnson, které takto vysokou účinnost nemají. Lze očekávat, že se u těchto lidí mohou častěji objevovat podobné případy, jako je ten ze zmíněného seniorského domova?
Tam ta účinnost může být někde kolem 70 procent. Ano, může se to objevovat častěji, ale vidíme, že se tak děje velmi zřídka. Aby to mělo zásadní průběh, ve smyslu možného úmrtí, tak to bude opravdu raritní.
Očkování zabírá, ukazují data
Víte, kolik takovýchto případů, kdy zemřel na nákazu naočkovaný senior, se už stalo?
Nemám přesná čísla o úmrtí. Moc se o tom zatím nemluvilo, tak že si myslím, že to bude poměrně výjimečná záležitost.
Mluví se o tom, že nákazu do domova seniorů zřejmě donesla pečovatelka, která se odmítla naočkovat. Nutit lidi do očkování, pokud nechtějí, nelze, ale je podle vás na místě nějaké systémové řešení, aby se takovýmto věcem do budoucna předešlo? Měli by mít nenaočkování sociální, ale i zdravotničtí pracovníci například omezený styk s rizikovými klienty?
To je úloha konkrétních zařízení, protože to centrálně nejde nějakým způsobem vymáhat. Myslím si, že by měl lokální zaměstnavatel, pokud je to jen trochu možné, tuto povinnost opravdu dát do nějakých pracovních smluv, protože tím opravdu ohrožují ty klienty. Ohrožují i sami sebe. Pro lidi, kteří jsou v denním kontaktu s rizikovou populací, tak tam si myslím, že by očkování mělo být.
Ředitel domova, kde zemřel nakažený senior: Přemlouvali jsme pečovatele, ať se očkují, víc dělat nešlo
Jak tedy v praxi řešit to, že zaměstnanec očkování odmítne? Měl by jej zaměstnavatel stáhnout z oné pozice a přemístit někam, kde nebude přicházet do kontaktu s rizikovými klienty?
To tak úplně jednoduché není. Když se ale podíváme třeba do USA ve vztahu ke chřipce, tak tam zaměstnanci mají možnost si vybrat. Buď se naočkují, nebo když se očkovat nechtějí a nechtějí nosit ani ochranné pomůcky, tak si mají hledat práci v jiném zařízení, anebo prostě nosí celou sezónu respirátor.
Tohle jsou tři možnosti, které jim tam dávají. Není to úplně direktivní nařízení, ale manévrovací prostor je poměrně úzký.
Tuto cestu byste doporučoval v Česku, kdybyste ještě byl třeba poradce vlády?
Myslím si, že tohle na místě je. Platí to jak pro chřipku, tak pro SARS.
