Článek
Premiér Špidla jde v tomto ohledu celé straně špatným příkladem. Jako politik neví, zda je v pořádku, že Spojené státy vypudily z Iráku inspektory OSN a vyhnaly je od nedodělané práce. Neví, zda by levicová strana měla válku spíše odsoudit, anebo raději schválit. Nemá jednoznačný názor na to, zda válka, které bezprostředně nepředcházelo usnesení Rady bezpečnosti OSN, je legální, anebo nikoliv. O naší jednotce umístěné v Kuvajtu míní, že není součástí vojenské akce, a tvrdí to přesto, že slovenská část této česko-slovenské jednotky, podle řady nečeských politiků, součástí sil spojenců určitě je.
V tomto bodě se už pan premiér dostává na úroveň Richarda Pragera z Prahy 3, který si na stránkách Práva láme hlavu nad tím, proč jsem neinicioval protestní petici české vládě v případu válek v Súdánu, Rwandě či na Timoru. Měl bych to prý "ve světlé chvilce" vysvětlit.
Přitom je to tak jednoduché. V žádné z těchto zemí nebyla přece přítomna česká jednotka, připravená krýt záda agresorovi. V žádné z těchto válek nepřelétávala nad územím naší republiky letadla přepravující pomoc útočníkovi. Proto by bylo směšné a nesmyslné obracet se v těchto případech s protesty na českou vládu. Není důležité, zda člověk myslí pravicově, anebo levicově, pane Pragere. Úplně postačí, když aspoň uvažuje.
Vraťme se však ke sjezdu ČSSD, který bude mít pro další obraz této strany obrovský dopad. Premiér Špidla se mýlí, když si není jist, zda většina voličů a sympatizantů ČSSD je pro, anebo proti válce. Jak ukazují sociologické výzkumy, právě voliči sociální demokracie jsou proti válce velice výrazně, hned po voličích KSČM. A tento odpor bude dále sílit s tím, jak se bude válka prodlužovat. Nenaplnily se představy, že Iráčané budou vítat spojenecká vojska jako své osvoboditele. Dokonce i šíitští duchovní k velkému překvapení plánovačů války vyzvali své věřící k odporu proti okupaci.
K tomu všemu se humanitární podmínky ve velkých městech velice rychle zhoršují. I když oficiální propaganda a válečné zpravodajství spojenců o tom referuje jen skoupě, každý, kdo má zájem, může mít díky internetu denně čerstvé informace od lékařů a mírových aktivistů, kteří působí především v Bagdádu.
Pokud by měl zájem premiér, mohl by si také on vyhledat příslušné webové stránky a každé ráno, ještě než jde běhat pro zdraví, si přečíst krátké příběhy dalších a dalších obětí, které byly raketami a bombami spojenců v noci pozabíjeny.
Asi by se o podobné informace měli zajímat všichni účastníci sjezdu. Pak by jejich strana měla větší šanci nalézt tvář, kterou premiér na své cestě za kariérou kdesi, snad jen z roztržitosti, zapomněl.
(Autor je sociolog)
PRÁVO 28. března