Článek
Muž v případu H-System vystupoval jako poškozený a náhrady nemajetkové újmy se domáhal žalobou.
„Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť dospěl s přihlédnutím ke všem okolnostem věci k závěru, že celková délka řízení nepřekračuje hranici přiměřenosti natolik zásadně, aby bylo nutno stěžovateli kompenzovat vzniklou újmu poskytnutím peněžitého zadostiučinění,” připomněl ÚS.
S tímto verdiktem se ztotožnil též odvolací soud, který připomněl, že muž v rámci mimosoudního vyrovnání získal od ministerstva spravedlnosti 2314 korun, což byla podle něj „vzhledem ke konceptu tzv. sdílené újmy, plynoucího z judikatury Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva, částka dostatečná”. Muž neuspěl ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu, jehož usnesení v úterý ÚS zrušil.
Ústavní soud připomněl vlastní dřívější nález a konstatoval, že obecné soudy faktor sdílené újmy vykládaly nesprávně.
H-System |
---|
Petr Smetka založil H-System v roce 1993, firma poté uzavřela se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 ale zkrachovala, když stihla dokončit jen 34 domů. |
V kauze stavební firmy H-System přišlo minimálně 1095 lidí, kteří měli zájem o byt či dům, o více než 980 miliónů korun. |
Ministerstvo spravedlnosti totiž k částce 2314 korun „dospělo prakticky jen mechanickým rozpočítáním částky zadostiučinění běžně přiznávaného s tím, že ji rozdělilo mezi jeden tisíc poškozených, aniž by se ale hlouběji zabývalo intenzitou jejich vzájemného vztahu”.
Poškozený tak nezískal ani procento požadované částky. Obecné soudy se sice zaštítily verdiktem Evropského soudu pro lidská práva, na to však ÚS reagoval tím, že se nelze striktně držet matematického algoritmu dělení běžně přiznávané výše zadostiučinění počtem poškozených.