Článek
„My bychom si představovali částku něco přes čtyři miliony korun,“ řekl Novinkám starosta David Leitermann (Spolu).
Do dražby se podle něj zapsali dva zájemci, jeden dokonce složil jistinu. „Nikdo ale nepřihodil, moc tomu nerozumím,“ poznamenal starosta.
Zastupitelé krušnohorské obce se podle něj budou nyní muset domluvit na dalším postupu. V úvahu připadá nabízenou nemovitost obohatit o nějaký ze sousedních pozemků, možné je i snížení vyvolávací ceny.
„Jednou z možností, jak by se mohla nádražní budovu prodat, může být i holandský způsob aukce. Proces spočívá v tom, že bude startovací částka vyšší a postupně se bude snižovat,“ popsal starosta.
Objekt z roku 1885 naposledy využívali jako ubytovnu místní trhovci v roce 2010.
O budoucím využití budovy, která je kulturní památkou, rozhodne její případný nový vlastník. Vedení obce by si přálo, aby ji přestavěl na hotel. „Nebo na něco, co by podpořilo rozvoj turismu v oblasti,“ poznamenal Leitermann.
Krušnohorská obec budovu koupila v roce 2016 za více než tři miliony korun. Na její opravu získala dotaci 50 milionů korun, jejíž podmínkou bylo využití objektu pro účely sociálního bydlení. Nové vedení obce ale nakonec odmítlo dotaci přijmout. Zdůvodnilo to obavami, že nebudou peníze na provoz budovy po rekonstrukci.
Nyní by oprava nádraží stála podle starosty nejméně 80 milionů korun. Obec by mohla dostat vyšší dotaci, ale na zbylé náklady by s desetimilionovým rozpočtem finance neměla. „Také provoz budovy by byl příliš nákladný,“ odmítl starosta, že by si obec budovu nakonec nechala ve vlastnictví.
Nádraží má bohatou historii
Objekt z roku 1885 naposledy využívali jako ubytovnu místní trhovci v roce 2010. Dávno předtím sloužil drážním, celním, poštovním či policejním účelům. Po roce 1945, kdy zde bylo zrušeno mezinárodní vlakové spojení, budova dosluhovala ještě do poloviny 80. let coby zázemí pro učně Středního odborného učiliště železničního.
Po listopadové revoluci v roce 1989 měl objekt několik vlastníků s různými plány na její využití. Ze všech ale sešlo a nevyužívaný objekt začal chátrat. Od roku 1998 je nádraží součástí technické památky, takzvané Moldavské horské dráhy, tedy historické trati vedoucí z Mostu do Freibergu.
Historická budova několik posledních let chátrá.
Na turisty velmi oblíbenou trať, která je známá rovněž jako Teplický Semmering, navazuje přímý spoj z Děčína, Ústí nad Labem a Teplic.
Moldavská dráha na české a německé straně hor tvořila mezi lety 1885 a 1945 jeden celek, poté byl přeshraniční provoz přerušen. Nyní se intenzivně jedná o dostavbě osmikilometrového úseku na saské straně, aby se Moldava s německým Freibergem opět spojila. O propojení tratí a obnovu nádražní budovy usiluje skupina dvaceti českých a saských měst a obcí.