Článek
„Stavební řízení má k efektivitě zatím daleko, i když se situace postupně lepší,“ říká Jana Musálková Jeckelová, mluvčí statutárního města Frýdek-Místek.
Úředníci tráví kvůli nepovedené digitalizaci, která se rozjela loni v červenci, na přesčasech desítky hodin. A i tak čelí nadávkám a útokům nespokojených žadatelů. „Práce se nám hromadí a jde nám pomaleji. A lidé, kteří chtějí stavět, samozřejmě nejsou rádi, pokud jim stavební řízení zabere více času,“ upozorňuje David Hybner ze stavebního úřadu v Chebu.
To, že úředníci čelí rozhořčení žadatelů, potvrdili Novinkám zaměstnanci stavebních úřadů napříč republikou.
„Setkali jsme se s velkou nelibostí občanů, že mají své žádostí na stavební úřad podávat digitálně přes portál stavebníka, do kterého se musí přihlásit přes bankovní identitu. S tímto mělo problém téměř 90 procent žadatelů. Čelili jsme slovním projevům nespokojenosti. Někteří raději počkali na takzvaný bypass, aby mohli podat žádosti v papírové podobě na podatelnu,“ popisuje Klára Sauerová z pobočky úřadu v Aši.
„Stavebníci jsou přirozeně nervózní a opakovaně se telefonicky dotazují, kdy bude jejich stavba povolena,“ uvádí Michal Kočí, mluvčí jihomoravského Vyškova.
„Referenti nejprve nebyli řádně proškoleni, vše fungovalo v režimu pokus – omyl. Nebylo jasné, jak má vypadat výsledek. Žádostí přibývalo, ale nešlo je odbavovat, a kvůli tomu jsme i přes veškerou snahu stále ve skluzu s termíny,“ doplňuje Klára Vydrová za město Most.
Jako příklad, jak se nyní vyřizují žádosti o stavební povolení, můžeme uvést žádost o stavební úpravy naší budovy v Legerově ulici v Praze. Požádali jsme v červnu a po osmi měsících nemáme žádnou reakci ze strany příslušného stavebního úřadu.
Práci stavebním úřadům má pomoci usnadnit takzvaný technologický bypass, který propojuje původní systémy stavebního řízení s těmi novějšími.
V polovině února měl být bypass zavedený na stovce stavebních úřadů Česka, v té době však fungoval jen na několika desítkách z nich. Bypass je přitom dobrovolný a záleží jen na úřadech, jestli se pro něj rozhodnou či ne.
„Z oslovených třiceti stavebních úřadů jich s napojením technologického bypassu digitalizace stavebního řízení souhlasilo 28. Úspěšně přihlášeného uživatele a stažení dokumentace z centrálního úložiště zatím nahlásilo 15 organizací,“ uvedl v půlce února Petr Waleczko, ředitel odboru kabinetu ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které má digitalizaci stavebního řízení na starosti.
Povolení nemají ani inženýři
K vytrvalým kritikům způsobu zavádění digitalizace stavebního řízení patří Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
„Zaregistrovali jsme pozitivní odezvu na bypass stavebních úřadů ve vybraných obcích. To je sice skvělé, ale netýká se to stavebníků. Bypass totiž není nic jiného než to, že se stavební úřady mohou vrátit do původních systémů a v nich vyřizovat žádosti o stavební povolení, kolaudaci a další,“ vysvětluje místopředseda ČKAIT Radim Loukota.
„Jako příklad, jak se nyní vyřizují žádosti o stavební povolení, můžeme uvést žádost o stavební úpravy naší budovy v Legerově ulici v Praze. Požádali jsme v červnu a po osmi měsících nemáme žádnou reakci ze strany příslušného stavebního úřadu,“ dodává Loukota.
„Situace kolem stavebního zákona a jeho digitalizace v médiích ustala, neznamená to však, že tím se na stavebních úřadech zlepšila. Stále řešíme žádosti podle starého stavebního zákona, současně vyřizujeme ty podle nového v programech, které nepřinesly zjednodušení, jak bylo prezentováno v mediích,“ upozorňuje mluvčí Karviné Lukáš Hudeček.
„I přes všechny okolnosti jsou zaměstnanci stavebního úřadu v Karviné schopni vydávat povolení, vést řízení a pomáhat občanům podávat bezvadné žádosti,“ dodává Hudeček.
Podle starého stavebního zákona
Situaci stavebním úřadům usnadnil fakt, že mnoho stavebníků kvůli obavám z chystaných změn a digitalizace podalo žádosti ještě před loňským červencem.
„Lidé si přáli věci řešit ještě podle starého stavebního zákona. Ten nový totiž zrušil zjednodušené postupy jako ohlášení a územní souhlas. Nicméně se stále vyřizují žádosti podané do konce června 2024 a nové přibývají,“ vysvětluje Jana Fričová z kanceláře primátora Jablonce nad Nisou. Konkrétně v jejím městě situaci komplikuje podstav dvou úředníků na stavebním úřadě.
Zrovna s obsazováním míst na stavebních úřadech to nemusí být zcela jednoduché. V 11. platové třídě vysokoškoláci s praxí do jednoho roku berou 26 680 korun, což je silně pod celostátním průměrem.
„Je obecně známo, že zajistit personální kapacity v oblasti veřejné správy není jednoduché a jde o dlouhodobý problém, se kterým se potýkají úřady od nejnižších instancí po ty nejvyšší. Oblast stavebního řízení je také složitá a objem práce je dlouhodobě velký,“ vysvětluje pro Novinky mluvčí MMR Karolína Nová.