Článek
To znepokojuje značnou část držitelů zbraní, kteří do Senátu zaslali petici se 40 tisíci podpisů, v níž vyzývají k přijetí novely. Právě změnu novely označují její autoři za štít proti evropské směrnici. „Poslanecká sněmovna, vláda i český stát vyslal jasný signál, že se svých občanů nebojí. Stále doufám a věřím, že stejný signál vyšle nakonec i Senát,“ řekl Právu Chovanec.
Novela ústavy má umožnit držitelům legálních zbraní použít je na obranu země, tedy třeba proti teroristům. Do parlamentu ji však neposlala vláda. Kvůli neshodám Chovanec nakonec sáhl k poslanecké iniciativě, která našla ve Sněmovně masivní podporu. Ke změnám ústavy je potřeba v dolní komoře souhlasu nejméně 120 poslanců, což s přehledem v červenci získala.
V 81členném Senátu je nutný ke změnám ústavy souhlas tří pětin přítomných. Platí současně, že na změně se musí shodnout obě komory, nemohou se přehlasovat.
Na skutečnost, že Senát nemusí s projednáním jakkoli spěchat, upozornil šéf horní komory Milan Štěch (ČSSD).
Pokud by to měl být signál, tak je velmi nebezpečný, zejména pro určité paramilitární skupiny, které v lesích trénují ochranu hranic a plánují vystřílet vládu a parlament.
„Senát se návrhem zákona pravděpodobně zabývat bude. Nejdříve se ale musí projednat petice, a to jak ve výborech, tak i pak na veřejném slyšení na úrovni pléna,“ řekl Právu. „Nevím, jak to dopadne,“ odpověděl na otázku, zda má novela šanci na schválení. „Ani já teď nejsem schopen říci, jak budu hlasovat,“ dodal Štěch.
Právě zastánci změny se na senátory obrátili s peticí, kde varují před evropskou směrnicí, na kterou už vnitro počátkem srpna podalo žalobu. Podle mluvčí Senátu Evy Davidové podepsalo petici čtyřicet tisíc lidí. „Jsme plně proti zasahování do práva umožňujícího bezúhonnému občanovi nabývat a nosit zbraň související s jeho svobodou a principy demokratického státu, obhajujeme možnost každého občana ČR na efektivní a spravedlivou obranu,“ píše se v petici.
Jenže někteří senátoři varují, že novela ústavy neposlouží jako štít proti směrnici. Podle Václava Lásky může posloužit pouze jako gesto či vzkaz, ale je prý sporné, zda posílat vzkazy či gesta změnou ústavy. Láska coby zpravodaj výboru k novele navrhl, aby její projednávání bylo odloženo do doby, než budou předloženy tzv. prováděcí zákony. Právě ty vnitro slibovalo, ale zatím nepředložilo.
Chybějí zákony
„Změna ústavního zákona není sama o sobě aplikovatelná bez dalších úprav,“ řekl Právu Láska. Podle něj je nutná změna i běžného zákona o zbraních, která umožní vedle držení zbraně pro osobní ochranu také pro obranu státu. „Byl by to bianko šek, není fér po nás chtít, abychom o tom hlasovali, když nevíme o čem. Počkejme, než budeme mít návrhy zákonů,“ dodal senátor.
Proti schválení je také další zpravodaj Jiří Dienstbier (ČSSD) i senátní komise pro ústavu vedená Eliškou Wagnerovou (nestr.), která návrh označila za nepotřebný a potenciálně škodlivý. Komise se tak nepřímo přiklonila k dřívějším výtkám třeba ministerstva obrany, civilní kontrarozvědky, anebo šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten mj. připomněl, že po přijetí by se Česko stalo jedinou evropskou zemí, která by měla takovou úpravu na ústavní úrovni.
Novelu považuji za jakési prásknutí bičem, které nic nevyřeší, s evropskou směrnicí to nemá nic společného.
Podle Rychetského nic podobného neplatí ani ve Švýcarsku, které je známé vysokou rozšířeností palných zbraní mezi obyvateli. „Jsem pro zamítnutí,“ řekl Dienstbier. Podle něj sami předkladatelé přiznávají, že to je jen symbolické gesto či signál, což nepovažuje za dostatečný důvod pro změnu ústavního systému.
„Pokud by to měl být signál, tak je velmi nebezpečný, zejména pro určité paramilitární skupiny, které v lesích trénují ochranu hranic a plánují vystřílet vládu a parlament,“ poznamenal senátor. Dienstbier nesouhlasí s argumentem, že se novelou chrání práva myslivců či sportovních střelců. „Tak to není a nevztahuje se to na ně,“ prohlásil.
Myslivci zuří
Zejména stanovisko senátní komise rozlítilo zástupce Českomoravské myslivecké jednoty. „Jsme postojem určité skupiny senátorů znepokojeni,“ řekl Bohumil Straka. Podle něj přitom komise projednávala návrh ještě před tím, než ho schválila Sněmovna.
„Mám dojem, že část senátorů chce zabránit přijetí novely stůj co stůj,“ dodal Straka. Považuje za nestandardní, že komise návrh projednávala dva týdny před tím, než byl doručen do Senátu. Podle člena komise a předsedy výboru pro zahraniční věci a bezpečnost Františka Bublana (za ČSSD) se může komise návrhy zabývat kdykoli, i třeba před schválením Sněmovnou.
Její hlas je jen poradní a záleží na stanoviscích výborů. „Novelu považuji za jakési prásknutí bičem, které nic nevyřeší, s evropskou směrnicí to nemá nic společného,“ řekl Bublan.