Článek
„Existují jasné důkazy, že jarní rovnodennost slavili už Keltové, Germáni, Májové, Řekové nebo Římané. Pro řadu dávných civilizací ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem v této době dokonce začínal nový rok, dosud to tak praktikují například vyznavači pársismu. Připomeňme i pověru, že pouze v den jarní rovnodennosti postavíme syrové vejce na špičku,“ říká ke dni, který byl od pradávna považován za symbol nových nadějí, ředitel brněnské hvězdárny a planetária Jiří Dušek.
O víkendu se razantně ochladí, přijdou i mrazy
„Dnešní význam jarní rovnodennosti je však výrazně menší. Křesťané od ní sice odvozují Velikonoce, ale pro astronomy je pouze okamžikem, kdy střed slunečního kotouče překročí světový rovník v souhvězdí Ryb,“ vysvětluje astronom.
Jak doplňuje, učebnicové poučky o tom, že rovnodennost nastává 21. března, už neplatí. Ve 21. století se tak stalo naposledy v roce 2011, znovu to bude až roku 2102. „Za změnu data mohou přestupné roky. Vzácně může rovnodennost být i 19. března. Poslední výskyt byl roku 1796, příští bude v roce 2048,“ dodává.
V táborské zoo mezi zvířaty vypuklo jaro
A neplatí ani to, že by o rovnodennosti byl den stejně dlouhý jako noc. Sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají, takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut.
A jak je to se zmíněným vajíčkem? Nejjednodušší je nasypat na bílou rovnou podložku trochu kuchyňské soli. Drobná zrníčka soli mají tvar krychliček, a pokud je ze stolu opatrně odfouknete, aby nebyla příliš vidět, bude vajíčko stát jen pomocí pár krystalků.