Nad osvětlenými památkami se smráká

Národní památkový ústav (NPÚ) podle mluvčí Kláry Veberové začal šetřit na osvětlení památek už loni. „Jedním z kroků byla i výměna osvětlovacích těles a významná redukce nočního osvětlení památek. Věříme, že to návštěvnická veřejnost pochopí,“ sdělila Právu Veberová.

Podobnou cestou se letos vydalo hlavní město, jehož technologická firma se stará o 140 pražských památek a 3200 lamp. Jen na Karlův most po západu slunce míří na sto světel.

Lampy se rozsvěcejí postupně, nejprve u památek nejstarších. Dříve svítily do jedné ranní, nyní se reflektory vypínají ve 23 hodin a v zimě to má být ve 22 hodin. Úspora se má počítat v milionech korun ročně. Do půlnoci svítí jen Pražský hrad. Podle Jana Pastora ze Správy Pražského hradu je pravděpodobné, že k dalšímu omezení nasvícení ještě dojde.

Nejde však jen o památky. Nová technologie na Libeňském mostě umí v noci reagovat na hustotu dopravy. Lampy samy poznají, je-li aut a tramvají dost, nebo zrovna málo, a podle toho se rozzáří, nebo utlumí. Podobná technologie je v některých městských parcích.

Proti nadměrnému a nevhodnému nasvěcování památek dříve brojili jejich ochránci, například Klub Za starou Prahu, ale i astronomové. Stížnosti a nářky na vizuální smog nechtěl nikdo slyšet, dokud byla elektřina relativně levná.

Do krajiny přestal zářit také středočeský hrad Valečov u Mnichova Hradiště. Světla se podle starostky obce Hany Madurové rozsvěcují jen při koncertech.

V Olomouci hradí město osvětlení historické radnice, sloupu Nejsvětější Trojice, zapsaného na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, a několika dalších objektů na Horním náměstí. „O omezení se nyní neuvažuje ani se o tom nedebatuje. Úspora by v tomto případě byla zanedbatelná,“ řekla Právu mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá.

Jinak je tomu na hradě Bouzov na Olomoucku, který patří mezi nejnavštěvovanější památky na Moravě. Tam investovali před deseti lety do nasvícení přes dva miliony korun. Reflektory, které jej v noci osvětlovaly, se ale naposledy rozsvítily v hradním příkopu letos na jaře. „Snažíme se šetřit. To je hlavní důvod,“ sdělila Právu bouzovská kastelánka Zuzana Šulcová.

Osvětlena je jen přístupová cesta k hradu a budova v předhradí. „Nejsme tak úplně ve tmě, ale růst ceny elektřiny nás nutí k úspornému osvětlení,“ doplnila kastelánka.

Také jihočeská města spoří nebo to u některých památek zvažují. „Nasvícení zámku jsme už omezili. Přes noc nesvítíme. Je to v současné době nutné kvůli úsporám,“ sdělil Právu starosta Českého Krumlova Dalibor Carda (Město pro všechny).

Podobně uvažují i v Hluboké nad Vltavou. „Samozřejmě že se i na tyto úspory zaměříme, protože je to v současné době nezbytné. Zámek Hluboká už všichni znají, tedy počítáme, že přes noc svítit nebudeme a osvětlení ponecháme například mezi desátou a jedenáctou hodinou večer,“ vysvětlil starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS). V Českých Budějovicích Samsonova kašna i Černá věž nasvícené zatím zůstávají.

Vladimír Pavelec, ředitel Územní památkové správy v Českých Budějovicích, uvedl, že památkáři na nasvícení historických budov rozhodně netrvají. „Už dříve probíhala diskuse o nasvícení z ekologických důvodů. Nyní v energetické krizi je to ještě aktuálnější. Památky, jež spravujeme, osvětlují města a ta chtějí osvětlení omezit či rušit,“ konstatoval Pavelec.

Mnohé radnice, ale i muzea a provozovatele památek na jihu Moravy, kteří těží i z příjmů z turistického ruchu, rozhodování o nočním osvětlení hradů, zámků kostelů a historických staveb teprve čeká.

Otazníky visí i nad hradem Špilberkem, který je dominantou Brna, svítí po celou noc, a dokonce při významných dnech mění osvětlení i barvy. Například při výročí narození genetika Gregora J. Mendela svítil zeleně, což symbolizovalo hrášek, s nímž dělal pokusy.

„Samozřejmě chceme, aby svítil dál. Město do výměny žárovek na úspornější ledky nyní investovalo čtyři miliony korun, což sníží spotřebu o polovinu,“ řekl Zbyněk Šolc, ředitel Muzea města Brna, které na hradě sídlí.

Umí si ale představit situaci, kdy od půlnoci až do rána budou v provozu jen žárovky určené pro evakuaci objektu. Na druhé straně ale zářící Špilberk a nedaleká katedrála na Petrově tvoří pomyslné srdce města a na jejich nočním osvětlení se bude šetřit až v krajním případě.

Řešit se bude i noční osvětlení zámku ve Slavkově u Brna, který je moravskou barokní perlou. Noční osvětlení za současné – tedy ještě staré – ceny stojí 30 tisíc korun ročně. „Uvidíme, za kolik vysoutěžíme dodavatele elektřiny. Případně se sníží počet hodin, kdy je zámek osvětlen,“ řekla mluvčí slavkovské radnice Veronika Slámová.