Článek
Obhájci kontroverzního projektu z ministerstev životního prostředí, průmyslu a obchodu i České geologické společnosti opouštěli debatu poražení a zesměšnění.
Argumenty odpůrců měly racionální základ. Řada diskutujících cítila možný shodný zájem těžařů a státu, který bude nakonec zaplacen spotřebiteli ve vyšších platbách za plyn.
"Nedovedu si představit, že by jakákoliv těžařská firma zaštítěná veřejným zájmem investovala stamilióny pouze vlastních peněz do rozjezdu průzkumu energetických zdrojů," zaznělo z pléna. Devastaci krajiny v blízkosti Krkonošského národního parku, Babiččina údolí nebo Adršpachských skal podle většiny diskutujících zaplatí daňový poplatníci. "Vše bude probíhat v režii těžařské společnosti," kontroval Pavel Gebauer z ministerstva průmyslu a obchodu.
Těžbu břidlicového plynu a ropy metodou hydraulického štěpení v hloubkách okolo dvou tisíc metrů, kde zprvu dojde k mohutnému narušení horniny trhavinou a posléze reakci vyvolané mohutným tlakem vody s příměsí písku a chemikálií, odmítla i valná většina podkrkonošských obcí a měst. Peklo se sice odehraje hluboko pod zemí a lidstvo získá vyšší podíl čistého zdroje energie. Krajinu však těžba obrátí naruby nehledě na ohrožené zásoby pitné vody. Těžaři zplanýrují až tříhektarovou plochu a postaví mobilní rafinérie. Efektivita těžby vyžaduje minimálně tři vrty na čtvereční kilometr.
Zásoby plynu uloženého v břidlicích plánuje zkoumat na 777 kilometrech čtverečních odnož nadnárodní společnosti Hutton Energy nazvaná Basgas Energia Czech s.r.o.
Těžba břidlicového plynu a ropy se slibně rozbíhá v sousedním Polsku. Poláci, kteří vidí v tzv. bituminózních břidlicích šanci se energeticky odpoutat od Ruska, chtějí takto pokrýt vlastní spotřebu na příštích 400 let. Těžbu naopak zakázala Francie, po Polsku země s druhým největším evropským ložiskem břidlicového plynu.