Načerno pracují v Česku nejvíc Češi

Podle zprávy, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pro vládu a kterou Právo získalo, většina z nich pracovala bez pracovní smlouvy, často jen na ústní dohodu, jiní neměli v pořádku pracovní povolení, modrou nebo zelenou kartu, někteří pak neměli dokonce vůbec povolený pobyt v Česku.

„Nelegálnímu zaměstnávání nelze úplně zabránit, je ho možné jen omezit. A to pravidelnými důslednými kontrolami i prevencí,“ řekla Právu ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

„Chceme omezit působení zločinných agentur, které k nám dovážejí cizince hlavně z třetích zemí, aby zde pracovali v otrockých podmínkách, kdy se nedodržuje pracovní doba ani zásady odměňování. Tedy za podmínek, ve kterých by Čech nedělal. Jedním z možných řešení je vytvoření profesní komory, v níž by bylo povinné členství všech agentur,“ uvedla.

Pomoc si ministryně slibuje i od projektu nazývaného zodpovědné zadávání veřejných zakázek. „Stát, který je obrovským zadavatelem zakázek, by si třeba mohl dát podmínku, aby vítěz musel práci zajistit kmenovými, nikoli agenturními lidmi. Nebo aby dal práci z deseti procent dlouhodobě nezaměstnaným,“ prozradila ministryně plány.

„Pokud budou naši zaměstnavatelé dodržovat pravidla, pak se agenturám nevyplatí lidi dovážet za účelem práce načerno. A bude zájem o práci i mezi Čechy,“ dodala ministryně.

Kontroly inspektorů bývají dramatické a někdy u nich asistují i policisté. Zaměstnavatelé se často brání prostřednictvím advokátů. Proto je 262 miliónů z loni uložených pokut dosud neuzavřených.

Agresivita zaměstnavatelů podle zprávy roste úměrně s výší sankce, která jim hrozí. Pokuta za umožnění nelegální práce je od 250 tisíc do deseti miliónů korun. Ale ze zprávy vyplývá, že průměrná sankce je 330 až 345 tisíc korun.

Podle Marksové by se ale mělo přihlížet k závažnosti provinění i k možnostem zaměstnavatele.

„Jde-li o hospodu, kde majitel zaměstná načerno servírku a opomene nějaký papír, pak takového malého živnostníka čtvrtmiliónovou pokutou úplně zničíte,“ podotkla.

Proto MPSV navrhuje, aby se nejnižší pokuta snížila na 50 tisíc korun. „I když nás někteří napadají, že tím podporujeme nelegální zaměstnání, není to tak. Ne vše, co je nelegální zaměstnávání, spadá do šílené kategorie zneužívání otrocké práce. Říká se tak i drobným přestupkům. Jde o to, aby dotyčný mohl svou chybu napravit, a ne aby ho to zlikvidovalo,“ dodala ministryně.

Zpráva uvádí i situace, kdy inspektoři firmu ani nenajdou, protože adresa v obchodním rejstříku neodpovídá. Potíže dělají i firmy, které mají šéfa trvale v zahraničí.

Důkazy, že neporušují předpisy, musí předložit zaměstnavatelé. Na spolupráci s pracovníky inspektoři spoléhat nemohou. „Oslovení zaměstnanci z obav ze ztráty zaměstnání v drtivé většině vypovídají ve prospěch zaměstnavatele,“ píše se ve zprávě MPSV.

Marksová chce s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) domluvit další možnosti spolupráce při potírání nelegálního zaměstnání. „Bude to jedno z našich významných témat k jednání,“ uvedla.

Inspektoráty práce spolupracují při kontrolách s cizineckou policií. Na správě sociálního zabezpečení ověřují, zda a kdy zaměstnavatel přihlásil pracovníka k pojištění.

Šéfové firem se totiž často vymlouvají, že pracovník je u nich krátce nebo jen na zkoušku a potřebné papíry se teprve připravují. Úřady práce v rámci kontrol prověřují, zda odhalený nelegální pracovník není veden v jejich evidenci a zda nepobírá podporu.

V 78 případech předali loni inspektoři svá zjištění rejstříkovým soudům nebo živnostenským úřadům, podaly 24 trestních oznámení a učinily 235 podání finančním úřadům, obchodní inspekci nebo celníkům.