Článek
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) senátorům řekla, že na novelu naléhavě čekají, protože se armádě nedaří nábor. Navýšení benefitů by mělo přilákat nováčky, snížit odchod vojáků a celkově zatraktivnit službu v armádě. S vyššími benefity mohou vojáci počítat od letošního července, obrana má na ně přichystaných 375 milionů korun.
Novelu musí podepsat ještě prezident Petr Pavel, ministryně Černochová ale uvedla, že s ním změny už probrala.
Senátorka za ANO Jana Mračková Vildumetzová varovala, že zvýšení peněz pro vojáky zhorší personální situaci v jiných bezpečnostních sborech – u policie a hasičů –, protože armáda bude mít konkurenční výhodu. „Nemáme jenom armádu, ale máme tu i bezpečnostní sbory a musíme udělat vše pro to, abychom měli dostatek nejen vojáků, ale také policistů a hasičů,“ uvedla senátorka.
Nové benefity vojáků vyvolaly nelibost na vnitru

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nechal kvůli tomu zpracovat studii, která má porovnat benefity v armádě a u policie a hasičů, a avizoval, že v případě nerovnováhy navrhne benefity dorovnat.
Policejní prezident Martin Vondrášek v úterý na bezpečnostní konferenci na Pražském hradě uvedl, že je škoda, že politici na vnitřní bezpečnost zapomínají, a že by bylo dobře, kdyby se u policie benefity také vylepšily.
„Čtyřicet tisíc policistů a policistek je ve válce se zločinem každý den a neříkám to konfrontačně k armádě,“ uvedl. Dodal, že ještě v roce 2020 dosahoval průměrný plat u policie 140 procent průměrné mzdy, loni to už bylo jen 123 procent. To odpovídá 58 803 korunám. Armáda průměrnou mzdu vojáků nezveřejňuje.
80 procent vojáků dojíždí
Armádě by měl poskočit hlavně náborový příspěvek ze současných 150 tisíc až na milion korun. Nicméně s využitím této maximální částky se v současné době nepočítá.
„Příspěvek do 450 tisíc korun bude pro vysokoškolsky vzdělaného uchazeče při služebním poměru na sedm let. Cílem je oslovit jak střední personál v oblasti elektrotechniky, IT, strojírenství, tak vysokoškoláky v odbornostech IT, zdravotnictví nebo strojírenství,“ uvedla obrana.
Zvýšit by se měl i stabilizační příspěvek. Ten je sedm tisíc korun měsíčně a v mimořádných případech by se mohl zvýšit až na desetinásobek, nikoliv čtyřnásobek, jak je tomu dnes.
Vyšší by měla být rovněž horní hranice příspěvku na bydlení. Voják má nyní nárok měsíčně až na dvojnásobek třítisícové částky podle obce, kde vykonává službu. Nově by to měl být až trojnásobek.
Motivovat chce armáda i ty, kteří by museli dojíždět ze vzdálenějších obcí. Namísto pěti cest by vojáci, kteří vykonávají službu mimo své bydliště, měli nárok na proplacení 18 cest každým směrem měsíčně. Navíc by měli vojáci dostávat jízdné paušálně a nemuseli by tak každý měsíc žádat o proplacení.
Právě s proplácením jízdného má totiž spousta vojáků potíže. „Více než 80 procent lidí do práce dojíždí a není to žádná marginalita, protože někteří vojáci dojíždějí stovky kilometrů,“ podotkla ministryně Černochová.
Armáda loni přišla o rekordní počet vojáků
