Náborový příspěvek až 450 tisíc. Obrana chce přilákat další vojáky

„Novela zákona o vojácích z povolání, která je nyní v připomínkovém mezirezortním řízení, má za cíl podporu náboru, navýšení benefitů, udržení a stabilizaci stávajících vojáků v armádě včetně snížení byrokratické zátěže. Návrh neobsahuje žádné krácení ani omezení výsluhové náležitosti vojáků,“ přiblížila Novinkám ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Armáda má už delší dobu s náborem problémy a nezvládá přijímat dostatek nováčků, aby splnila strategický cíl. Tím je 30 tisíc vojáků v roce 2030. V současnosti přímo v armádě slouží přibližně 24 tisíc vojáků, další zhruba čtyři tisíce slouží u Vojenské policie či Vojenského zpravodajství. Armáda se navíc potýká s čím dál častějšími odchody vojáků do civilu.

Potřebuje proto navýšit počty vojáků i kvůli modernizaci a nákupům moderní techniky.

Motivovat uchazeče – zejména specialisty se středoškolským či vysokoškolským vzděláním – chce resort třeba navýšením náborového příspěvku až do výše jednoho milionu korun podle dosaženého vzdělání a délky služebního poměru. Maximální limit ale zatím resort využít nechce, chce mít zákonnou rezervu pro budoucí vývoj na trhu práce.

„V současné době se nepočítá s využitím maximální částky, ale pouze do 450 tisíc korun pro vysokoškolsky vzdělaného uchazeče při služebním poměru na sedm let. Cílem je oslovit jak střední personál v oblasti elektrotechniky, strojírenství, IT, tak vysokoškoláky v odbornostech IT, zdravotnictví nebo strojírenství,“ přiblížilo ministerstvo v důvodové zprávě.

Změnit se má i způsob vyplácení náborového příspěvku. Nově by ho dostali vojáci jednorázově do 60 dnů od ukončení zkušební doby, nikoliv postupně, jako je tomu nyní, kdy je výše příspěvku stanovena na 30 až 250 tisíc korun.

Ubýt by mělo i byrokracie pro uchazeče o uniformu. Novela také zavádí možnost služebního poměru na dobu kratší než dva roky.

„Je to vhodná příležitost například pro studenty, kteří se nachází v tzv. mezidobí. To znamená, že nebyli přijati na vysokou školu, ale chtějí to příští rok zkusit znovu,“ vysvětlil záměr mluvčí resortu David Polák.

Zabránit odchodům stávajících vojáků ve služebním poměru chce ministerstvo zvýšením různých příplatků. Navýšit by se za určitých podmínek mohl stabilizační příspěvek ve výši sedm tisíc korun měsíčně až na desetinásobek, nikoliv čtyřnásobek, jak je tomu dnes.

Vyšší by mohla být i horní hranice příspěvku na bydlení. Voják má nyní nárok na jedno- až dvojnásobek třítisícové částky podle obce, kde vykonává službu. Nově by to měl být až trojnásobek.

Motivovat chce armáda i ty, kteří by museli dojíždět ze vzdálenějších obcí. „Nová úprava rovněž zefektivní poskytování náhrad za cestu na dovolenou,“ dodal Polák.

Namísto pěti cest by vojáci, kteří vykonávají službu mimo své bydliště, měli nárok na proplacení 18 cest každým směrem. Nicméně pokud má voják bydliště v zahraničí, tak se mu zaplatí náklady jen za dopravu na území České republiky.

Kvůli inflaci by mohla vzrůst i vrchní hranice příplatku za službu v zahraničí a zvláštní příplatek za odsloužení psychicky náročných a život ohrožujících misí. Příznivější podmínky plánuje obrana i v případě peněžité pomoci, na niž mají vojáci nárok, pokud se ocitnou v tíživé sociální situaci.

Vstříc chce vyjít vedení resortu i příslušníkům Aktivních záloh. Před a po ukončení každého cvičení by nemuseli povinně na lékařskou prohlídku. „Voják má povinnost hlásit změnu svého zdravotního stavu, takže bude stačit, když prohlásí, že se jeho stav nezměnil,“ přiblížil mluvčí.

„Rozšíří se také možnost proplácení náhrad vojákům v aktivní záloze, které jim vznikají z důvodu branné povinnosti, a dojde také ke zjednodušení procesu poskytování finanční podpory zaměstnavatelům,“ dodal Polák.

Celkem by navrhovaná úprava benefitů měla přijít státní rozpočet na zhruba 375 milionů korun ročně. Pokrýt by to měl resort z vlastního rozpočtu. V důvodové zprávě ministerstvo připouští, že se rozpočtové požadavky „mírně navýší“, ovšem s vědomím toho, že bude zajištěn dostatek kvalitního personálu.

V souvislosti s nedostatečným náborem už dříve ministerstvo například v nové zdravotní vyhlášce platné od září snížilo nároky na zdraví nováčků. Obléknout uniformu tak mohou i lidé trpící obezitou, cukrovkou či vysokým tlakem. Opatřením resort reagoval i na zhoršující se zdravotní stav české populace.