Nabídka zdravotněpreventivních programů zaměstnancům zůstane dobrovolná

„Musí se domluvit Svaz průmyslu a obchodu s Hospodářskou komorou. Zatím se neshodli hlavně kvůli tomu, že je velký rozdíl mezi fabrikou a podnikatelským subjektem se třemi zaměstnanci,“ hájil změnu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

„Proto jsme nakonec řekli, že ti, kteří to dělat chtějí, už to stejně dělají, a když to posílí, tak jsme souhlasili s dobrovolností,“ uvedl.

Kompromisní řešení uvítala i Hospodářská komora, která proti povinnosti v principu nebyla. Podle viceprezidenta Tomáše Prouzy je ale dobře, že nakonec zvítězila dobrovolnost.

„Dávali jsme přednost tomu, aby každý zaměstnavatel kromě těch nejmenších musel povinně hledat cesty, jak posílit prevenci způsobem, který bude dávat smysl pro zaměstnance,“ řekl Novinkám viceprezident komory Tomáš Prouza.

„Ovšem ve chvíli, kdy z toho ministerstvo zdravotnictví udělalo byrokratickou povinnost, stálo by to víc na administrativě než na skutečném zdravotním přínosu,“ zdůraznil.

Strach z dalšího papírování a byrokracie měla i Unie zaměstnavatelských svazů, která vystupovala ostře proti. „Obavy neměly ani tak velké firmy s tisíci zaměstnanci, které již dnes mají různé zdravotní aktivity, ale malé a střední podniky, které by pro nejrůznější povinnosti již nevěděly, kam dřív skočit,“ zhodnotil za unii Miroslav Palát, prezident CzechMed.

„Je to jistý ústupek zaměstnavatelským svazům, které se bránily tomu, aby programy podpory zdraví byly povinné,“ dodal.

Stát chce, aby se firmy více zajímaly o zdraví svých pracovníků. Může jim to ušetřit náklady, které mají v době, kdy jsou lidé nemocní a nemohou pracovat.

V tom má pomoci zprostředkování preventivních vyšetření, očkování nebo třeba zajištění podmínek pro absolvování screeningových vyšetření a preventivní programy na zlepšení životosprávy. Nejde o běžně známé benefity.

Na míru pracovníkům má programy vytvořit závodní lékař ve spolupráci s firmou. Přizpůsobit se má tomu, s jakými zdravotními problémy se většina jejich lidí potýká.

Válek uvedl, že by stát mohl firmy, které se do toho zapojí, motivovat třeba daňovým zvýhodněním. „Je to ale na začátku,“ řekl k úvahám, které jsou podle něj spíš pro příští vládu.

Byl to přitom kabinet Petra Fialy (ODS), který v rámci konsolidačního balíčku některé firemní benefity omezil.

Zvykat si na nový přístup ale musejí i zaměstnanci. Ačkoliv původně ministerstvo chtělo, aby programy nabízely všechny firmy bez rozdílu, zapojení lidí by se nevyžadovalo.

„Není cílem, že se zaměstnanci budou muset automaticky podrobit tomu, co od nich zaměstnavatel chce. Bude to dobrovolné,“ vysvětlil ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Matyáš Fošum.