Článek
Podle ministra financí má jít o jedno z opatření k vylepšení státního rozpočtu. Daň z nemovitosti by se mohla zvýšit až na dvojnásobek a výnos ze změny ve výši šest až osm miliard korun by stát vybíral pro sebe.
Takových opatření je podle něj připraveno asi 65 a jejich suma přesahuje 70 miliard korun, které chce stát v rozpočtu ušetřit. Stanjura ale nepočítá se schválením všech návrhů.
„Vlastně mě trošku překvapuje, že ministr financí komentoval nějaký specifický návrh, který rozhodně není prodiskutován,“ řekl Bartoš ke zvýšení daně z nemovitosti. K samotnému návrhu se nechtěl vyjadřovat.
Rozpočet: vzduchem lítají desítky miliard
Koalice podle Bartoše pracuje s několika návrhy úsporného balíčku, u kterých jsou vyčísleny jejich ekonomické dopady. Ministr také řekl, že je stanoven termín, kdy se vedení koaličních stran sejde se stranickými ekonomy a prodiskutují, která opatření považují za přijatelná. To by mohlo být na přelomu března a dubna.
Kupka: Je to předčasné komentovat
Za předčasné označil komentovat jednotlivé návrhy na snížení strukturálního deficitu státního rozpočtu i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Pro nás bude důležité přinést finální dohodu nad tím, jaká z těch opatření unese společnost z hlediska soudržnosti, aby to nebyla neúnosná zátěž, a zároveň potřebujeme nachystat řešení pro rozpočet, který nemůže mít tak vysoký schodek,“ upozornil.
Na dani z nemovitosti se loni vybralo 12,42 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. Daň je stoprocentním příjmem obcí a Stanjura už dříve uvedl, že pro státní rozpočet je její výnos záporný, protože její výběr stojí stát 1,2 miliardy korun.
Stanjura chce celkově deficit snížit o 70 miliard korun. Loni skončil státní rozpočet deficitem 360,4 miliardy korun, což byl třetí nejhorší výsledek hospodaření po letech 2021 a 2020. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun.
Debatuje se i o změnách daně z přidané hodnoty (DPH). Podle Stanjury by byly rozpočtově zhruba neutrální dvě sazby, 13 a 14 procent. Minimálně vyšší jednotky miliard korun by podle něj přineslo zvýšení spotřebních daní, v zásadě shoda v pětikoalici je podle něj na snížení nebo zrušení podpory stavebního spoření.