Na Zlatou uličku se skládal celý národ, jednotlivec pořídí návštěvu za 250 Kč

Rok trvající rekonstrukce se chýlí ke konci a deník Právo nakoukl do téměř hotových interiérů, na kterých mají lví podíl Barrandovská studia.

„Na interiérech jsme začali pracovat prakticky hned po uzavření uličky. Měl jsem v hlavě postavy, které tu žily, a příběhy, jež se k nim vážou. V hlavě jsem si vytvářel už přesnou představu, jak bude interiér domku té které osoby vypadat. Jako kdybych psal scénář, a pak začalo shánění,“ popisuje roční intenzívní práci spoluautor a kurátor expozic Pavel Jiras ze studií Barrandov.

„Bylo to trochu jako národ sobě. Některé předměty se vyráběly na Barrandově, jiné jsou z depozitáře Hradu, další jsme sháněli v bazarech a starožitnictvích, ale velkou část nám lidé věnovali, když se rozkřiklo, že ve Zlaté uličce obchody nahradí dobové expozice," popsal cestu předmětů do malinkých domečků autor expozice František Kadlec.

"Zaměstnanci hradu mi nosili, co našli doma na půdě. Z celého Česka se při návštěvě Prahy u nás v kanceláři zastavovali lidé, aby nám dali, co měli doma a mysleli si, že by se nám to mohlo hodit. Já jsem takhle ze smetiště také například donesl demižón. Prostě jsme celý rok koukali očima Zlaté uličky a pořád přemýšleli, co všechno by se nám mohlo hodit,“ dodal Kadlec.

O největší a nejvzácnější dar, který tvůrcům doslova vyrazil dech, se postarala Miloslava Šedivá z Náchoda. Zlaté uličce věnovala vybavení zlatnické dílny, která je vlajkovou lodí uličky. Nářadí jí zanechal její otec, který zemřel ve sto letech v listopadu roku 2009.

„Můj tatínek tuto profesi celý život miloval. V šedesáti šel do důchodu a až do 97 pracoval jako zlatník. Teď to tu vypadá jako jeho pomník. Sice už jsme mu to nestihli říci, kam jeho náčiní půjde, ale jestli nás teďka vidí, vím, že plesá blahem,“ svěřila se Právu dojatá dcera zlatníka, která si byla zlatnickou dílnu ve čtvrtek v uličce prohlédnout.

Díky nadšení a pomoci lidí, kteří vnímají Zlatou uličku jako národní klenot, tak vnitřní expozice stála pouhý milión korun. Společně s 34 milióny korun, které si vyžádala náročná rekonstrukce domků, se tak stavitelé vešli do limitu.

„Myslím, že na všechny práce můžeme být pyšní. Vnější opravy se zdařily, tak jak jsme čekali. Interiéry jsou dokonce nad očekávání povedené. Náročné bylo skloubit tři různé probíhající stavby, když tu byl výkop hluboký šest metrů a nemohly sem stroje, ale nakonec se to povedlo. Nikdo ze stavařů, kterých tu najednou párkrát pracovalo i padesát, nebyl zraněn a nyní už jen uklízíme, takže počítám, že už se nic stát nemůže,“ řekl Právu stavbyvedoucí rekonstrukce Zlaté uličky Zdeněk Procházka a doplnil: „Já sám jsem na tu práci hrdý. Chodil jsem sem od malička, protože můj otec byl zahradník v jižních zahradách Hradu, takže si i nesmírně vážím toho, že jsem u rekonstrukce mohl být právě já."

Každý návštěvník se ovšem bude moci rekonstruovanou Zlatou uličkou pokochat až po zaplacení malého hradního okruhu, který stojí 250 korun anebo velkého za 350 korun.