Na Vysočině se zapojili do záchrany sýčků. V kraji hnízdí jediný pár

Typické houkání malé sovy, která byla ještě na počátku 20. století nejběžnějším sousedem venkovských hospodářství, už na Vysočině téměř neuslyšíte.

„Z kraje vymizeli v 80. letech minulého století. V posledních třech letech evidujeme hnízdění jediného páru na Třebíčsku,“ potvrdil oprávněnost evidence druhu jako kriticky ohroženého v Červeném seznamu ptáků ČR předseda vysočinské organizace České společnosti ornitologické Vojtěch Kodet.

Za dramatický pokles populace sýčka obecného, kterého v celém Česku v současné době hnízdí kolem pouhé stovky párů, může zejména proměna krajiny, která příslovečně zvědavé sovičky připravila o vhodné podmínky.

Ochránci přírody i vědci se tak v posledních letech pustili do projektů na jeho záchranu. Její součástí je i repatriační program, kdy se geneticky vhodní jedinci narození v zajetí po důkladné adaptaci vypouštějí do vhodných teritorií.

„O program jsme se zajímali delší dobu, ale bylo nutné zajistit všechny genetické testy rodičů potřebné k tomu, aby bylo možné mláďata vypouštět do volné přírody. To se nám podařilo teprve letos,“ uvedl Zbyšek Karafiát.

Perspektivní chovný pár je v Pavlově asi pět let; odchovanec z vlastních zdrojů získal družku ze zoo a klape jim to. Aktuálně mají další čtyři mladé, kteří by se opět měli dostat do volné přírody. V nejbližším okolí to však stále nejde. Pavlovským zatím chybí pro přísně sledovaný proces dostatečné zkušenosti i vhodné prostory.

„Na Vysočině nejsou nejvhodnější podmínky k vypuštění sýčků. Nejraději totiž osidlují nížiny. Proto spolupracujeme se stanicí Spálené Poříčí v Plzeňském kraji, kde se na sýčky specializují a mají propracovaný systém na jejich záchranu,“ vysvětlil ředitel Stanice Pavlov zdánlivě nelogické převážení odchovanců do takové dálky.

„Máme vytvořené kvalitní zázemí vypouštěcích voliér s následným odchovem a vypuštěním chovných párů s mláďaty do vhodných lokalit. Přitom sýčky intenzivně monitorujeme pomocí vysílačů VHF,“ potvrdil vedoucí záchranné stanice Spálené Poříčí Petr Jandík náročnost procesu.

Právě na Plzeňsko se letos přestěhovalo i sedm sýčků z Pavlova, aby posílili volně žijící populaci. Tamní ornitologové se přitom od letoška zapojili také do přeshraničního projektu na ochranu sýčka obecného v česko-bavorském pohraničí.

Pro Stanici Pavlov je taková spolupráce učebnicí. Sami totiž za hranicemi vidí naději. „Na jihu sousedíme s Rakouskem a na tamních vinicích je životaschopná populace sýčka obecného. Pokud by se podařilo rozšíření lokality, mohli bychom přispět repatriací z našich odchovů sem,“ zmínil ředitel Stanice Pavlov, že návratu sýčků do kraje jsou nejblíž regiony Moravskobudějovicka a Telčska.

Zatím však vítají, že odchovanci už míří do volné přírody.