Hlavní obsah

Na Vysočině se zapojili do záchrany sýčků. V kraji hnízdí jediný pár

Ledeč nad Sázavou

Prvních sedm sýčků obecných, odchovaných ve Stanici Pavlov u Ledče nad Sázavou, se letos dostalo na svobodu. Zatím se ale za ní musí stěhovat až na západ Česka. Podle ředitele zařízení na záchranu ohrožených živočichů Zbyška Karafiáta je cílem pomáhat s návratem kdysi běžných sov i v jejich domovském kraji.

Foto: Stanice Pavlov/ Jaroslav Loskot

Ředitel Stanice Pavlov Zbyšek Karafiát s dvěma ze sedmi sýčků, kteří se dočkali svobody

Článek

Typické houkání malé sovy, která byla ještě na počátku 20. století nejběžnějším sousedem venkovských hospodářství, už na Vysočině téměř neuslyšíte.

„Z kraje vymizeli v 80. letech minulého století. V posledních třech letech evidujeme hnízdění jediného páru na Třebíčsku,“ potvrdil oprávněnost evidence druhu jako kriticky ohroženého v Červeném seznamu ptáků ČR předseda vysočinské organizace České společnosti ornitologické Vojtěch Kodet.

Návratu sýčků má pomoci i repatriace

Za dramatický pokles populace sýčka obecného, kterého v celém Česku v současné době hnízdí kolem pouhé stovky párů, může zejména proměna krajiny, která příslovečně zvědavé sovičky připravila o vhodné podmínky.

Ohrožených sýčků se letos v Česku vylíhlo jen 62

Domácí

Ochránci přírody i vědci se tak v posledních letech pustili do projektů na jeho záchranu. Její součástí je i repatriační program, kdy se geneticky vhodní jedinci narození v zajetí po důkladné adaptaci vypouštějí do vhodných teritorií.

„O program jsme se zajímali delší dobu, ale bylo nutné zajistit všechny genetické testy rodičů potřebné k tomu, aby bylo možné mláďata vypouštět do volné přírody. To se nám podařilo teprve letos,“ uvedl Zbyšek Karafiát.

Foto: Stanice Pavlov/ Jaroslav Loskot

Kdysi nejběžnější sova se dnes bez pomoci lidí neobejde

Perspektivní chovný pár je v Pavlově asi pět let; odchovanec z vlastních zdrojů získal družku ze zoo a klape jim to. Aktuálně mají další čtyři mladé, kteří by se opět měli dostat do volné přírody. V nejbližším okolí to však stále nejde. Pavlovským zatím chybí pro přísně sledovaný proces dostatečné zkušenosti i vhodné prostory.

„Na Vysočině nejsou nejvhodnější podmínky k vypuštění sýčků. Nejraději totiž osidlují nížiny. Proto spolupracujeme se stanicí Spálené Poříčí v Plzeňském kraji, kde se na sýčky specializují a mají propracovaný systém na jejich záchranu,“ vysvětlil ředitel Stanice Pavlov zdánlivě nelogické převážení odchovanců do takové dálky.

Naděje číhá na rakouských vinicích

„Máme vytvořené kvalitní zázemí vypouštěcích voliér s následným odchovem a vypuštěním chovných párů s mláďaty do vhodných lokalit. Přitom sýčky intenzivně monitorujeme pomocí vysílačů VHF,“ potvrdil vedoucí záchranné stanice Spálené Poříčí Petr Jandík náročnost procesu.

Právě na Plzeňsko se letos přestěhovalo i sedm sýčků z Pavlova, aby posílili volně žijící populaci. Tamní ornitologové se přitom od letoška zapojili také do přeshraničního projektu na ochranu sýčka obecného v česko-bavorském pohraničí.

Pro Stanici Pavlov je taková spolupráce učebnicí. Sami totiž za hranicemi vidí naději. „Na jihu sousedíme s Rakouskem a na tamních vinicích je životaschopná populace sýčka obecného. Pokud by se podařilo rozšíření lokality, mohli bychom přispět repatriací z našich odchovů sem,“ zmínil ředitel Stanice Pavlov, že návratu sýčků do kraje jsou nejblíž regiony Moravskobudějovicka a Telčska.

Zatím však vítají, že odchovanci už míří do volné přírody.

Sýčci jsou na vymření. Chybějí hraboši

Domácí
Související témata:

Výběr článků

Načítám