Na vyšetření u specialisty čekají teď alergici i měsíce

Dříve než na podzim se zpravidla k vyšetření nedá dostat, což platí pro soukromé kliniky i státní nemocnice. Někde mají úplně plno.

„Sledujeme to, víme, že si­tuace není v některých regionech optimální, ale nemáme to jak ovlivnit,“ řekl Právu předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie Petr Panzner.

Třeba ve Fakultní nemocnici Brno je termín objednání nových pacientů v průměru tři měsíce. „Záleží na tom, o jaký zdravotní problém se jedná,“ dodala mluvčí Veronika Plachá. Žádanka od lékaře je výhodou.

V Šumperku vyzývá tamní ambulance pacienty, ať se objednávají s půlročním předstihem. Alergologická klinika v pražské Krči má stop stav. V soukromých ambulancích, například v Synlabu, musí každý nový pacient absolvovat také vstupní vyšetření. „V současné době pacienty v těchto případech objednáváme na září, říjen,“ přiblížila vedoucí ambulancí Radka Šedivá. Záleží na vytíženosti dané ambulance i pylové sezoně.

Dostupnou specializovanou péči musí zařídit pojišťovny. U těch také alergologové zjišťovali situaci a ukázalo se, že rozdíly mezi některými regiony jsou obrovské. Stížností na nedostupnost péče je přitom podle Panznera minimum.

„Oslovili jsme ministerstvo zdravotnictví, jestli má stížnosti, že by nebyla dostupná péče v našem oboru, a to nám odpovědělo, že jsou to naprosto minimální čísla, jednotky,“ uvedl.

Ale podle něj to někdy drhne u praktiků, kteří mohou základní léčbu třeba u alergií na pyly zajistit. Mohou předepsat kortikoidové nosní spreje i vhodné prášky.

„Lékař první linie by měl předepsat příslušný lék a vyšetření u specialisty může počkat klidně i pár měsíců. Někdy je to i účelné. Testy se nedělají v akutním období potíží,“ podotkl Panzner.

Dlouhé čekací lhůty jsou podle Šedivé ovlivněny i nedostatkem praktických lékařů a pediatrů.

„Někteří pacienti nemají ošetřujícího lékaře, který by jim předepsal základní léky na překonání akutních obtíží, a tak vyhledávají přímo specialistu,“ uvedla lékařka.

Alergická rýma, astma, ale i alergická dermatitida nebo potravinové alergie sužují už přibližně třetinu populace. „Nyní není již růst alergií tak strmý, ale předpokládá se, že během následujícího desetiletí může být alergiky až polovina populace v Evropě,“ zdůraznil imunolog a přednosta Pracoviště laboratorních metod v IKEM Ilja Stříž.

Podobně jako Panzner si nemyslí, že by se s pandemií covidu vývoj urychlil. Jasná data ale chybějí. „Nošení roušek venku v pylové sezoně nepochybně snížilo i množství inhalovaných alergenů, řada alergiků se sennou rýmou měla méně příznaků a i letos se sezonní obtíže pa­cientů zásadně neliší od těch předcovidových,“ vysvětlil.

Začátek léta přeje šíření pylů z trav, bříz, borovic, ale také bylin, jako je jitrocel nebo šťovík. Vyšší je také výskyt vzdušných plísní.

Volně se dají zakoupit v lékárně rychlotesty na konkrétní typ alergie, třeba na pyly, potraviny nebo roztoče, anebo verze složitější proti více variantám najednou. Odběr se dělá z kapky krve, ovšem výsledek nemusí být úplně spolehlivý.

„Jak rychlotesty, tak i validované laboratorní metody jsou založeny na měření IgE protilátek, které mohou být u některých jedinců zvýšené bez jakýchkoliv příznaků, a toto zvýšení pak nevyžaduje žádnou léčbu. Na druhé straně jsou ale také jedinci s příznaky alergie bez zvýšeného IgE,“ upozornil Stříž. „Zde je úloha alergologa nezastupitelná, může provést kožní testy nebo odeslat pa­cienta na ORL k vyloučení jiné příčiny rýmy,“ dodal.