Na vyšetření CT lidé čekají i několik měsíců

„Máme dostatek přístrojového vybavení i personálu. Vyšetření na magnetické rezonanci děláme i o víkendech. Lhůty se ale nedaří zkracovat, narůstají počty pacientů,“ vysvětlil primář Jiří Kozák z oddělení Radiologie a zobrazovacích metod Městské nemocnice v Ostravě.

Akutní případy posílají lékaři na vyšetření hned, ve všech nemocnicích. Horší je to u pacientů s plánovanými zákroky a neakutními obtížemi. Ti čekají mnohde několik týdnů až měsíců, kvůli čemuž se může některým přitížit.

Nápor pacientů je ale velký. Třeba ve zmíněné ostravské městské nemocnici na magnetickou rezonanci do tří měsíců, na CT do dvou. Na přelomu roku chtějí pořídit druhou magnetickou rezonanci.

„Krátkodobě se tím sice zkrátí čekací lhůty, ale o vyšetření následně požádají další pacienti, aby si zkrátili čekací lhůtu z jiné nemocnice, a termín se znovu ustálí pro neakutní vyšetření na zhruba třech měsících,“ odhaduje Kozák.

V Ostravě dělají tato vyšetření tři nemocnice. Ani tamní fakultní nemocnici se ale nedaří u neakutních případů vměstnat do státem požadovaných lhůt. Na magnetickou rezonanci se čeká až 12 týdnů, u CT 8 až 10 týdnů.

Ministerstvo zdravotnictví přitom stanovilo, že lidé nemají na CT čekat déle než tři týdny, na magnetickou rezonanci nanejvýš pět týdnů. Splnit se to mnoha nemocnicím stále nedaří, i když přístrojů v posledních letech přibývá.

„Počet žádostí kapacitně převyšuje možnosti pracoviště,“ upozorňuje Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, kde se lidé dostanou na CT v průměru za 15 týdnů. U magnetické rezonance je to ještě déle, což souvisí s tím, že jsou přednostně bráni pacienti ze specializovaných center.

„Největším limitem je neustálý nárůst poptávky po vyšetření s novými indikacemi. Jen v letošním roce vzrostla poptávka o zhruba 10–20 procent u vyšetření na CT, MR a PET/CT,“ popsala Lucie Bauerová z Fakultní nemocnice v Plzni. Pacienty na CT se tam snaží objednat do jednoho, nanejvýš čtyř týdnů a patří tak ke světlým výjimkám.

Jen částečně se daří zkracovat objednávací lhůty v kolínské oblastní nemocnici. Přispívá k tomu navyšování personálu, přístrojů, jejich efektivní využití i ukázněnost pacientů, kteří se včas z vyšetření omluví.

Tristní situace vede některé nemocné k tomu, že se snaží získat dřívější termín přes známost. Ne každý ale kontakty má. Ani žádanka od praktického lékaře přijetí neurychlí, když na něm není označení statim, tedy akutní.

„Pacienti sice mohou využít služby soukromých klinik, ale tam tyto úkony samoplátce mohou přijít na tisíce korun. To je cena, kterou si ne každý může dovolit a kterou by účastník veřejného zdravotního pojištění ani neměl být nucen hradit,“ zdůraznila za Národní asociaci pacientských organizací Bohdana Rambousková.

Ministr Vlastimil Válek, specializací radiolog, opakovaně řekl, že bude problém řešit. K citelnějším posunům však nedošlo. Důrazněji se sleduje využívání drahých přístrojů a zvýšit se mají počty absolventů v oboru radiologický asistent.

„Bohužel poté, co Leoš Heger skončil jako ministr, se na to ostatní ministři vykašlali, ale to naprosto brutálně a bestiálně, a já jsem se snažil tu situaci změnit,“ řekl s odkazem na své působení v radiologické společnosti.

Usnadnit hledání volných kapacit měl vznik jednotného systému, přes který lidé uvidí čekací lhůty na plánovaná vyšetření v nemocnicích. Vláda to slíbila v programovém prohlášení ve spolupráci s pojišťovnami. Zatím na něj nedošlo.

„Ministerstvo zdravotnictví především připravuje v rámci projektů elektronizace zdravotnictví zavedení tzv. e-žádanky, která umožní účinně spravovat a kontrolovat dobu dostupnosti na plánované zdravotní služby,“ uvedl zástupce tiskového mluvčí Jan Řežábek.

Online systém žádanek chce resort spustit v roce 2026. „Na to je pak možné navazovat i případné centrální rezervační systémy na plánované zdravotní služby,“ doplnil.

Peníze navíc dostávají nemocnice od pojišťoven za to, když umožňují objednávání pacientů online. Ačkoliv jde o posun v digitalizaci, která roky vázla, stále musí lidé zjišťovat u každé nemocnice termín zvlášť.