Článek
Čtyři procenta z nich uvedla, že za různými aktivitami chodí s dětmi ven denně. Dalších 19 procent vyráží jednou za týden, 36 procent jednou měsíčně, čtvrtina jednou za čtvrtletí, 12 procent jen jednou za rok a čtyři procenta vůbec.
Podle psychologa Miroslava Hudce je to neblahý trend, který může mít spoustu různých příčin. „Výlet je dobrý už v tom, že přinejmenším dítě změní prostředí. Je to vybočení ze stereotypu, obohacení obzorů. Čím více zážitků, tím bohatší je svět a tím spíš se může dušička rozvíjet. A v neposlední řadě je to společný zážitek, a ty budují vztahy,“ řekl Právu.
Kolikrát slyším, že ‚ten Bezděz je vysoko‘
Zdůraznil, že děti vždy zaujme cokoli, co je nezvyklé. „Třeba na zámku dítě vidí odlišný styl a vybavení, než jsou paneláky a Ikea, takže to například kultivuje vkus,“ poznamenal.
Podstatné je také to, že rodič se na výletě věnuje své ratolesti více, protože ho od ní neodvádějí běžné domácí činnosti, kterým se doma nevyhne.
O penězích, ale i bazénu či grilu
Jenže ekonomická situace mnohých rodin výletům nepřeje. „Měl jsem v poradně jednu mladou dámu, samoživitelku s jedním malým dítětem. Když poplatí všechno, co musí, tak jí zbývají tři čtyři tisíce na měsíc. Vstupné 40 korun už je pro ni docela výdaj,“ popsal.
Na fotomapě vidíte samé modré kruhy. Mají tam bazény, altánky. Grilují a volný čas tráví tam
Za pravdu mu dávají i autoři výzkumu. „U činností náročnějších na finance, jako jsou i výlety a kulturní akce, klesá frekvence se zhoršujícím se vycházením s příjmem. Příjmová situace a schopnost vycházet s penězi tedy ovlivňuje rodinu nejen přímo, ale i sekundárně díky omezení aktivit, které mohou směřovat k rozvoji dítěte,“ stojí ve zprávě.
A jak Právo před nedávnem popsalo, skoro polovina rodin musí vyjít s příjmem nižším než 30 tisíc měsíčně.
Podle Hudce však i rodiny, které si mohou výdaje spojené s výlety běžně dovolit, svých možností nevyužívají: „Když se podíváte na fotomapu, tak na těch okrajích měst, kam se stěhují lépe zaopatřené rodiny, vidíte samé modré kruhy. Mají tam bazény, udržují si trávníky, altánky, grilují a volný čas tráví tam.“
Jednak prý svou roli hraje bezpečí, protože ve známém prostředí se rodič nemusí za dítětem stále ohlížet. Jednak zřejmě také lidé zpohodlněli.
Komfort nových technologií
„I když se autem dovezete leckam, tak ty hrady jsou na kopcích. Kolikrát slyším –‚ten Bezděz je vysoko‘. Kdo není zvyklý chodit, přijede pod Bezděz, podívá se nahoru a začne přemýšlet, jestli by si radši nesedl na zahrádku místní cukrárny,“ přiblížil Hudec.
Zpohodlnění pak podle něj také nahrává vývoj technologií.
„V autobusu cestou do Prahy přede mnou seděla maminka s asi tříletým dítětem, které už začalo pofňukávat. Maminka vytáhla přístroj, pustila mu pohádku, dítě se uklidnilo a maminka si oddychla. Kdo se tomuto nedokáže bránit, aby se nemusel s dítětem příliš otravovat a třeba jet s ním někam na zámek, ten tomu podlehne,“ vysvětlil.
Ovšem nejen výlety, ale ani návštěvy kulturních akcí, jako jsou kino, divadlo či výstava, nejsou v rodinách zrovna v kurzu.
Pouhá dvě procenta se jich s dětmi účastní denně, pět procent jednou týdně, 23 procent jednou za měsíc, 27 procent jednou za čtvrt roku, 18 procentům stačí jedno kulturní obohacení ročně a zbývající čtvrtině vůbec nechybí. A třeba do kostela nezajdou, jak je rok dlouhý, tři čtvrtiny rodin.