Na vycházkách z ústavu kradou, fetují a znásilňují. Většině mladistvých však ředitelé nemohou v odchodu bránit

„Máme tu opravdu nebezpečné kluky,“ potvrzuje Rudolf Jakubec, ředitel Výchovného ústavu Boletice, pod který spadá také dětský domov se školou. „Jednomu chlapci ve výchovném ústavu je 17 a půl roku, má puzení, chce zabíjet, přesto má soudem nařízenou pouze ústavní výchovu, a má tedy nárok na vycházky,“ popsal Novinkám.

„Jiný chlapec prakticky každou vycházku někoho přepadne a oloupí. Než se případ vyšetří, trvá to půl až tři čtvrtě roku. Soudce s tím ani pak nic neudělá, činy v podstatě jenom eviduje. Chlapec měl podmínku a dostal další. On si z toho sám těžkou hlavu nedělá, klidně se přizná, že krádežemi získává peníze na drogy. Celé je to úplně špatně,“ zoufá si Jakubec.

Ve výchovných ústavech pro nezletilé končí mladiství, kteří již absolvovali povinnou školní docházku, mají problematické chování, sexuální deviace či se dopouští násilí. Soud jim může nařídit ústavní nebo ochrannou výchovu. Soudci ale podle právníka Kanceláře ombudsmana Štěpána Jílka často nevnímají rozdíl mezi oběma opatřeními, které tkví zejména ve vycházkách, a ochranou výchovu ukládají jen zřídka.

„Čistě ze zákona mají děti v ústavní výchově na vycházku právo, a ředitelé je tedy pustit musí, a to i navzdory rizikům,“ vysvětlil Jílek.

V boletickém chlapeckém výchovném ústavu pro nezletilé je nyní podle ředitele Jakubce asi 70 mladíků. Jen 13 z nich má ale soudem nařízenou ochranou výchovu, tudíž je personál nemusí na vycházku pustit. Ostatní mohou chodit ven každý den. Na vycházkách přitom chovanci velmi často kradou, užívají drogy, ale páchají i znásilnění nebo další zločiny.

Ve výchovných ústavech podle Jakubce v současné době končí i velmi nebezpeční mladíci, kteří mají na svědomí závažné násilné činy a patřili by za mříže. Tam jich však skončí jen menšina. „Ve věznicích je celkem 107 mladistvých, z toho je 70 odsouzených mužů a pět žen a celkem 35 lidí je obviněných,“ sdělila Novinkám tisková mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová. Oproti tomu ve výchovných ústavech bylo loni podle dat ministerstva školství 991 mladistvých.

Problematika se týká i dětí mladších 15 let, které nejsou trestně odpovědné. „V našem dětském domově je aktuálně kluk, který se pokusil o dvojnásobnou vraždu. Protože už rok čekáme na nařízení ochranné výchovy, má na vycházky také nárok,“ uvedl Jakubec.

V Boleticích je v dětském domově se školou 36 chlapců, z toho 12 má extrémní poruchy chování. Ochranou výchovu má nařízeno pouze 10 dětí a další tři na ni čekají.

„U soudů pro mládež, kde se o opatřeních rozhoduje, je ochranná výchova považována skutečně za úplně poslední možnost. Používá se v případech, kdy ostatní prostředky selhávají. Je to totiž velmi intenzivní opatření, které se navíc ukládá na dobu neurčitou,“ vysvětlila Novinkám výzkumnice z Institutu pro Kriminologii a sociální prevenci Jana Hulmáková s tím, že u těch starších 15 let je pak nejzazší možností vězení.

Ministerstvo školství ve spolupráci s úřadem ombudsmana aktuálně pracuje na úpravě zákona o ústavní péči o děti. Do konce roku 2026 by podle Jílka měly být hotové koncepční dokumenty pro novou podobu legislativy, která by do budoucna měla těmto problémům zabránit.