Článek
Hranice, kdy se děti nespokojí s tímto vysvětlením, se podle rodičů dnes pohybuje kolem čtyř let.
„Ježíška a víly nikdo neviděl, na rozdíl od těhotné maminky, která jim v bříšku nosí bratříčka či sestřičku,“ uvedla třicetiletá Magda, maminka dvou dětí.
Generace současných pradědečků a prababiček pojala podezření, že vše je jinak, v deseti či jedenácti letech, u jejich dětí to bylo již v ranějším věku, u vnuků a pravnuků se hranice snižuje ještě více.
„Rodiče tak musí počítat, že se jejich syn či dcera zeptá, jak se dítě dostane mamince do bříška a hlavně jak se z bříška dostane ven, podstatně dříve, než to zjistili oni sami, a na tyto otázky by se měli včas připravit,“ potvrdila Právu pedagožka Helena Plechatá.
Informace samospádem
Problém podle expertů spočívá v tom, že české děti informace získávají spíše samospádem, od kamarádů, z filmů či knížek, či dokonce pornofilmů z počítače, které dnes prakticky každý školák dokáže na internetu najít, než ve škole či od rodičů. Existují rodiny, kde o sexu či rození dětí se svými potomky vůbec nemluví.
„On stejně už všechno ví, já bych se mohl učit od něj,“ tvrdí otec osmnáctiletého Mirka. Syn se nikdy ani jako malý neptal, tak mu sám od sebe nic neříkal. A mlčet je odhodlaný dál. „Nevím, jak bych mu to řekl,“ poznamenal.
Že děti získávají „samoinformace“, má řadu příčin. Nahota přestává být tabu, stává se něčím běžným. V rodinách, které se rozhodnou nemít jedináčka, maminka připravuje dítě na skutečnost, že jí roste v bříšku malý sourozenec, prakticky od prvních měsíců těhotenství.
O to, kdy, co a jak říci dětem, se vedou spory mezi psychology, pedagogy, ale hlavně mezi rodiči.
Dokonce dnešní rodiče již vystavují a ukazují obrázky miminka v bříšku.
Stačí se také jen dívat na reklamy v televizi – jak malé dítě nanáší mamince na bříško se sourozencem krém.
„O to, kdy, co a jak říci dětem, se vedou spory mezi psychology, pedagogy, ale hlavně mezi rodiči,“ řekla socioterapeutka Zdena Prokopová.
„Někteří rodiče chtějí vše nechat na škole, jiní se zase chtějí sami rozhodnout, jakým způsobem a kdy svého potomka informovat,“ sdělila Právu.
Podle expertů je ale problém v tom, že takoví rodiče většinou ze studu neřeknou nic nebo vymýšlejí nesmysly a dítě se stane předmětem posměchu ve škole, což ale může otřást jeho důvěrou v rodiče a jejich názory.
Ne kdy, ale jak
„Pětiletá dcera mi oznámila, že od kamarádky ví, jak se rodí děti, kudy se dostanou na svět, a také se mne okamžitě zeptala, zda je to pravda. Samozřejmě se to stalo v autobuse, kde prakticky všichni spolucestující okamžitě začali se zájmem sledovat, jak se s touto otázkou vypořádám,“ řekla Právu osmadvacetiletá Karolína.
Není důležité, zda řekneme něco příliš brzy či odkryjeme realitu až příliš, tvrdí psychologové. Rozhodující je, abychom na otázky dětí nereagovali pozdě, hloupě, nevzbudili jejich nedůvěru a podezření, že jim lžeme. Vyplatí se i poradit se s odborníky ve specializovaných poradnách.
Rozhodující je, aby odpověď vždy odpovídala věku dítěte
Rodiče by také měli poznat, kdy začne tento problém děti zajímat, a snažit se předejít právě informacím samospádem. Už od útlého mládí bychom měli učit dítě všechno pojmenovat správnými názvy a upozorňovat je na nevhodná vulgární slova.
„Rozhodující je, aby odpověď vždy odpovídala věku dítěte. Existují obrazové knihy, jak děti přicházejí na svět, přizpůsobené věku, připadá mi to jako dobrý odrazový můstek pro rozhovor,“ vysvětlila Právu psycholožka Radana Štěpánková.
Odpověď dětem musí být láskyplná a kompletní, aby předešla dalším otázkám a zkoumání. Dětské otázky si opravdu zaslouží pravdivé odpovědi, přiměřené úrovni chápání dítěte, shoduje se většina expertů. Děti je současně zapotřebí chránit před pornografií a nevhodnými „informátory“. Když se vysvětlí zásadní problém, jak se děti dostanu do bříška, aniž by se pomíchaly s jídlem, nastává v životě rodičů další etapa, až dítě doroste do puberty.
Otázky, jak vlastně vznikne nový život, jsou už vystřídány konkrétními dotazy, jak je to se sexem, ochranou atd. Tady je zase klíčové spojit tyto otázky s potřebou citu, partnerské lásky, snahy o budování vzájemných vztahů, rodiny. V každém věku musí být především potomek přesvědčen, že se může mámy a táty zeptat na všechno a dostane pravdivou odpověď.