Článek
V roce 2017 musí být vojenský prostor v Brdech vyčištěn od veškeré nevybuchlé munice, aby se mohl plně otevřít turistům. Proto stovka ženistů z Bechyně bude muset příští čtyři roky projít a velmi často prolézt každý metr z 12,5 tisíce hektarů, aby smrtonosnou munici odhalili. Od loňska zatím našli asi 6300 granátů a nábojů, které by mohly v neopatrných rukou lehce vybuchnout.
To, že se munice dostane často i do rukou amatérů, je podle pyrotechniků naprosto jasné. Vojáky hlavně zlobí neukáznění cyklisté, kteří mohou o víkendech a svátcích využívat brdské cyklostezky. Ale často je opouštějí a vyrazí na houby a borůvky. Někdy naleznou i rezavou nevybuchlou munici.
Pyrotechnici předvádějí, jak vypadá hloubkový průzkum.
Denně 20 nábojů
„Neměli by zapomínat, že ta munice je určena na zabíjení a že do prostoru vstupují na vlastní nebezpečí,“ řekl Kalivoda novinářům. Někdy najdou munici na pařezu, kde ji nechali lesníci. „Jednou nám dokonce nevybuchlý náboj z houfnice přivezl bagrista ve lžíci,“ dodal.
Každé ráno za každého počasí – od března do října, kdy v prostoru neleží sníh – si pyrotechnici a jejich pomocníci balí detektory, kopací nářadí, trhaviny na destrukci munice a vyrazí pročesávat les. Zrovna čistí bývalou střelnici Kolvín, která leží blízko obce Trokavec, kde měl stát americký radar.
„Pyrotechnik se musí za den patnáctsetkrát sehnout a vyndat nějaký kus železa ze země. Detektor mu neřekne, jestli tam leží podkova, konzerva nebo munice,“ podotkl ženista. Dodal, že průměrně najde jeden pyrotechnik 20 až 25 kusů střeliva, které musí zničit. Před koncem každého pracovního dne seskupí veškerou munici, dopraví ji do trhací jámy a tam vyhodí do povětří.
Mapa sanace vojenského prostoru Brdy.
Většinu prostoru vojáci zkoumají a povrchově v rojnicích sbírají munici, kterou uvidí. Kam ale dopadaly náboje a granáty – jde o 543 hektarů – tam musí vše probádat za pomoci detektorů a vše kovové v hloubce 30 centimetrů musí dostat ven.
Nejčastěji nalézají náboje do bezzákluzového kanónu, ale i náboje z houfnic, tanků a bojových vozidel pěchoty.
Újezd od roku 1926
V Brdech je vojenský újezd od roku 1926 a využívala ho nejen čs. či česká armáda, ale pyrotechnici nalézají i německou, ruskou, anglickou a americkou munici.
Dříve než se vojáci vydali prosmýčit každou píď brdských lesů, museli odborníci na sanace vojenských újezdů vymyslet přehledný plán, kde a jak čistit. Museli prozkoumat veškeré mapy a letecké snímky, aby nekopali tam, kde jsou například kanalizace či vodovody. Jedním z takových odborníků je Josef Tupý.
Jak čistit džungli?
Zrovna řeší zapeklitý problém, jak vyčistit místa, která se změnila v neprostupnou džungli: „Jsou tady místa, kde neprojde ani zvíře. Vykácet to ale nemůžeme, protože když to nelze vyčistit od munice, nevleze nám tam žádný lesnický pracovník. Je to začarovaný kruh,“uvádí Tupý.
Jiří Tiršo, zástupce velitele bechyňských ženistů, jeho skepsi mírní. „Nedá se nic dělat, prostě budeme postupovat pomaleji, ale nakonec budeme muset vyčistit i tyto plochy,“ uvedl. Původně bylo na pyrotechnický průzkum vyčleněno 50 vojáků, ale když se ukázalo, že práce nejdou, jak se čekalo, jednotka se zdvojnásobila.
„Výsledky průběžně analyzujeme, a pokud by se ukázalo, že nestíháme, navýšíme pracovníky, aby byl úkol splněn včas,“ dodal podplukovník Tiršo. V armádě je ale jen kolem dvou stovek pyrotechniků a těch opravdu zkušených je jen několik desítek. Podle Tirša výchova zdatného pyrotechnika trvá nejméně šest let a nabídek na lepší práci v civilu je prý dost. „Jsou to ale většinou srdcaři, kteří mají své řemeslo rádi,“ uzavřel.