Článek
Při opravách byla na objektu památku vybudována terasa s výhledem na celou Prahu, vznikl také zasklený podchod před vstupem k Hrobu Neznámého vojína. Pro veřejnost se památník otevře 29. října. Lidé si ho budou moci prohlédnout celý listopad zdarma.
"Jsem rád, že se dnešním dnem památník opětovně otevírá a že bude, což myslím není dostatečně ani nám Pražákům známo, vůbec poprvé sloužit veřejnosti. To je obrovská věc," uvedl Klaus při slavnostním aktu.
Památník vznikl ve 30. letech 20. století jako připomínka vzniku Československa a hrdinství legionářů z první světové války. V jeho prostorách například zasedal parlament, později sloužil jako mauzoleum komunistických předáků. Jejich ostatky byly po roce 1989 předány příbuzným nebo uloženy do hromadného hrobu na Olšanech.
Vedení Národního muzea chce, aby se památník stal nejen "tichým symbolem státnosti", ale také moderním muzeem. Zřízena zde proto byla stálá výstava s názvem Křižovatky české a československé státnosti.
Představeny v ní budou například poslední dopisy z vězení Milady Horákové a Heliodora Píky nebo osobní předměty Jana Palacha. Podle ředitele NM Michala Lukeše je památník v současnosti jediným muzeem moderních českých a československých dějin.
Kromě stálé expozice se zde budou konat i krátkodobé výstavy, Národní muzeum zde například představí Hradní fotoarchiv 1918 - 1933 se snímky prezidenta Masaryka. Rekonstrukce památníku nedělním slavnostním otevřením neskončila.
Upraven bude i Hrob neznámého vojína, který je pod sochou Jana Žižky. Na jaře do něj budou uloženy vedle neznámého bojovníka od Dukly také ostatky vojáka od ukrajinského Zborova, letoun jeho ostatky přivezl do Prahy v pátek. Za 30 miliónů korun bude opravena i jezdecká socha Žižky.