Článek
„V červnu a červenci loňského roku bylo možno pozorovat v nížinných polohách údolí řeky Labe stovky až tisíce samců vyhledávajících samičky. Tento masový výskyt byl pozorován i při veřejné muzejní akci s entomologem v přírodní rezervaci Sluneční stráň koncem července. Letos byly kalamitně napadeny obě lípy nacházející se v atriu Muzea města Ústí nad Labem,“ uvedl entomolog ústeckého muzea Jiří Spružina
Čeleď bekyňovití má v České republice celkem 16 druhů, z nichž v negativním smyslu prosluly dva druhy – bekyně mniška a právě bekyně velkohlavá.
Vzácných jasoňů u Bulhar na Břeclavsku přibývá
„V současné době je stav bekyně mnišky napadající převážně jehličnaté stromy ve stavu latence, a nemusíme se tedy tohoto druhu bezprostředně obávat. Hrozba kalamity však přetrvává u její nejbližší příbuzné bekyně velkohlavé,“ uvedl Spružina.
Motýl má podobný vývoj, samci na rozdíl od samců bekyně mnišky nepoletují v podvečer a v noci, ale v odpoledních hodinách, přičemž vyhledávají málo pohyblivé samice sedící nízko na kmenech listnatých stromů, zejména dubů.
„Tento původně palearktický druh rozšířený od Evropy do východní Asie, severní Afriky, Turecka a Íránu byl zavlečen i do Severní Ameriky, kde se stal kalamitním škůdcem,“ popsal jeho rozšíření Spružina.
V Česku se šíří nové druhy klíšťat. Vědci prosí veřejnost o pomoc
Na jižní Moravě a jižním Slovensku se bekyně velkohlavá masově přemnožuje periodicky vždy po několika letech. „Nicméně příroda je zde na takovouto kalamitní situaci zařízena tím, že současně se škůdcem se masově rozmnoží i jeho přirození predátoři, jimiž jsou zejména dva brouci – krajníci rodu Calosoma,“ doplnil entomolog.
Jenže krajník hnědý se stal v ústeckém okrese řídce a lokálně se vyskytujícím druhem a krajník pižmový nebyl v okrese Ústí nad Labem pozorován již 80 let a je zde s největší pravděpodobností vyhynulý. „Naštěstí stromy jsou schopny ještě koncem léta regenerovat a stejně tak na jaře příštího roku bez větších následků obrazit novým listím,“ dodal Spružina.